březen-duben

Zima byla opět pro volně žijící živočichy krutá zvláště ve vyšších nadmořských výškách. Lokálně vysoká a jako kámen tvrdá sněhová pokrývka a silné mrazy potvrdily nutnost péče o zvěř a její přikrmování. Úhyny srnčí zvěře byly častěji zaznamenány v příměstských oblastech v souvislosti s obtížným zajištěním přikrmování, častým rušením a štvaním psy. Ceny objemných i jadrných krmiv stejně jako ceny pohonných hmot jsou vysoké a silně zatěžují rozpočty mysliveckých sdružení. Na myslivce nyní čeká mnoho práce. Nutné je zkontrolovat zdravotní stav zvěře a při zjištění úhynů postupovat v souladu s veterinárním zákonem. Slaniska je nutno doplnit kusovou solí. Myslivci musí sledovat zvěř u polí osetých řepkou. Řepkou je letos osetá rekordní plocha 410 tis. ha (390 tis. ha v roce 2011) a představuje pro srnčí zvěř nebezpečí díky nízkému obsahu vlákniny, vysokému podílu snadno kvasitelných cukrů a nevyhovujícímu poměru mezi Ca, Mg a K. Dále řepka obsahuje jedovaté glukosinoláty, které způsobují poruchy nervového systému, poruchy zraku až úhyny. Stavy porostů řepky jsou však špatné a díky holomrazům řepce omrzly listy, část rostlin je mrazem zcela zničená a zahnívá, což je cítit znatelným odérem. Zaorávek bude ale díky vysoké ceně řepky menší množství než se předpokládalo. Začátkem března se na polích objevují první mláďata - zajíčci. Většina jich zahyne pod zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí a díky přemnoženým liškám a krkavcovitým ptákům či lokálním povodním. Pokud přijdou silnější mrazy, hrozí vyšší úmrtnost čerstvě narozených selat divokých prasat. V březnu myslivci provádí sčítání zvěře. Srncům dorostly parůžky, které jsou zatím pokryty „líčím“ které je protkáno cévami vyživující nový parůžek. Přeléčení srnčí zvěře proti nebezpečné střečkovitosti CERMIXem nebylo ideální, protože v době předkládání medikované směsi byla navštěvovanost přikrmovacích zařízení malá. S oteplením se zvýší migrace zvěře, na což by měli reagovat zvýšenou pozorností řidiči zvláště ve večerních hodinách a za rozbřesku, kdy zvěř migruje za potravou. Zajíci se vyhřívají na teplejších vozovkách, na což často doplácejí svým životem. Na valných hromadách mysliveckých sdružení je hodnocen uplynulý myslivecký rok. Díky zvýšení cen krmiv stouply náklady mysliveckých sdružení a myslivci museli mnohde doplácet do pokladen ze svého. Dříve snadno a zdarma získatelný obilní odpad je mnohde nedostatkový, protože ho zemědělci prodávají do spaloven či do výroby pelet. Březen je obdobím konání mysliveckých zkoušek, kdy jsou zhodnoceny vědomosti nových uchazečů, kteří prošli náročnou teoretickou přípravou a roční praxí v honitbách. Česká republika má jedny z nejtěžších zkoušek pro získání loveckého lístku v Evropě.

     Spárkatá zvěř se stále pohybuje v zimních tlupách, které mohou mít i několik desítek kusů, což není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. S postupným oteplením se budou tlupy rozpadat a srnci budou vyhledávat nová teritoria. V honitbách je nutno udržovat klid. Zvěři nejvíce škodí lidská bezohlednost zvláště od provozovatelů adrenalinových sportů. Samice spárkaté zvěře jsou v polovině březosti (gravidity) a vytvářející se nový život je další důvod k ohleduplnosti. Pokud to počasí dovolí, na polích probíhá postupně setí máku, jarní pšenice a jarního ječmene sladovnického. Česká republika má sice nejnižší spotřebu hnojiv a pesticidů na ornou půdu v rámci vyspělé Evropy, počty drobné zvěře limituje používání velkoplošné mechanizace a její vysoká pracovní rychlost. Zemědělci při nákupu nových strojů dávají přednost širokozáběrovým strojům, které při práci na polích masakrují drobnou zvěř. Zvyšuje se i výměra polí (honů), nejsou výjimkou i souvislé plochy více než 500 ha řepky či pšenice což umožňuje snazší nasazení velkoplošné mechanizace při aplikacích vstupů a při sklizni. Pro zvěř to představuje nutnost migrace za potravou na okolní plochy, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod. Škody jsou však vyčítány zvěři a nikoliv člověku, který souvislými monokulturami příčinu vzniku vytváří. Scelené plochy převyšující i 500 ha oseté jednou plodinou dokládají nesmyslnost požadavků lobbistů na honitby o velikosti 125 ha či ještě menší.

     I přes upozorňování myslivců při tvorbě nového Zákona o myslivosti, že není možné druhy jako kormorán, volavka, straka a další ponechat bez regulace, ekologičtí aktivisté prosadili ochranu těchto druhů. Nyní se ukazuje, že se tyto druhy katastrofálně přemnožují, devastují rybníky řeky a znovuobnovení jejich regulace si vyžádá komplikované legislativní úpravy.

     Myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Zcela nekompetentní ministr zemědělství Bendl se domnívá, že zvěř nemohou lovit vlastníci pozemků a lesníci. Jak vyplývá z vyjádření pro Aktuálně.cz, chce měnit nový Zákon o myslivosti, ve kterém přitom již nyní stojí, že lovit zvěř může každý, kdo složí odborné zkoušky a vstoupí do mysliveckého sdružení, které garantuje hospodaření v dané oblasti. Nikdo tedy podle stávající právní úpravy nevylučuje zapojení vlastníků pozemků, zemědělců a lesníků do myslivosti. Musejí však chtít, být kompetentní, vybavení a dodržovat pravidla. Myslivost a tedy i lov není jen o plnění mrazáků a masakrování zvěře, jak se naivně současný ministr domnívá.

 

Myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví ČR

     Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky - jak zní přesný název - byl zřícen Ministerstvem kultury v r. 2008. Jeho účelem je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území České republiky. Do dnešního dne je zde zapsáno pět položek. Jmenovitě se jedná o slovácký verbuňk, vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, jízdy králů na Slovácku, sokolnictví a myslivost. První čtyři položky (včetně sokolnictví) byly zapsány v červnu 2009, o zápisu myslivosti padlo rozhodnutí v posledních dnech r. 2011. Jedná se o velký úspěch jednání ČMMJ. Myslivost je mnohovrstevnatá a rozmanitá činnost, která se zdaleka nevyčerpává jen samotným lovem: Myslivost v sobě zahrnuje i další aspekty... zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejích biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii a samozřejmě dodržování mysliveckých zvyků a tradic jako používání myslivecké mluvy, úlomků, zálomků, konání výřadů a výloží, pasování. Historicky jde o tradiční škálu činností zahrnujících v sobě prvky ochrany přírody i zvěře používající své vlastní metody, tradiční mluvu, zachovávající zvyky a tradice a v neposlední řadě filozofii a etiku. Součástí myslivecké filozofie a etiky je především vyjádřením uvědomění si odpovědnosti, kterou myslivci vůči přírodě a zvěři v ní mají. Myslivecká etika, v níž je vyjádřena celá řada nepsaných pravidel, která jsou myslivci dodržována, se prolíná celým dlouhým vývojem myslivosti, během něhož se jejich obsah poněkud měnil, avšak její dodržování je znakem odpovědnosti myslivce. Součástí myslivecké filozofie je uvědomění si toho, že zvěř je neoddělitelnou a důležitou součástí přírody, kterou jsou myslivci povinni zachovat pro další generace. Mysliveckou filozofii lze vyjádřit tak, že samo střílení myslivce nedělá. Ostatně myslivec nechová zvěř proto, aby ji střílel, ale střílí ji, nemocnou, přestárlou či nadpočetnou, proto aby ji choval. Jen ten, kdo se těší ze zvěře a lesa, i když to kolem nebouchá, kdo v přírodě pobývá i v době hájení zvěře, když pole i les jsou zamrzlé a zaváté, když je málo potravy a zvěř ohrožuje smrt, kdo zvěř v tomto období ochraňuje, ten je pravým myslivcem.

     Myslivost je svébytný fenomén, který přesahuje běžné normy záliby nebo koníčku. Je to právě myslivost, která zásadním způsobem určuje životní filozofii i vnímání světa mnoha z nás. Myslivost se často dědí z otce na syna, v mnohých rodinách má mnohaleté tradice přecházející z generace na generaci. České pojetí myslivosti je unikátní i v porovnání s ostatními zeměmi. S výjimkou středoevropského prostoru bychom totiž podobnou škálu mysliveckých činností a na myslivost navázaných tradic hledali jen stěží: Pokud se jedná o porovnání se světem, podobné pojetí myslivosti se vyskytuje pouze v zemích někdejšího Rakousko - Uherska. V ostatních zemích na světě se vždy jedná o pouhý lov zvěře. Chybí mu složka ochranářská a chovatelská a v neposlední řadě i tradice. Česká myslivost má literárně zpracovanou oblast myslivecké kultury, zvyků a tradic - tedy nadstavbovou oblast ekonomického aspektu myslivosti, což nemá žádná jiná národní myslivost ani ve středoevropském regionu, ani jinde ve světě. Tato nadstavba je organicky propojena s praktickým vykonáváním myslivosti. Rozhodnutí Ministerstva kultury je potvrzení, že myslivost je takovou hodnotou, že si zasluhuje ochranu a podporu ze strany státu.

 

PÉČE O ZVĚŘ V PŘEDJAŘÍ

     Letošní zima byla ke zvěři krutá díky silným mrazům v únoru a velkému množství sněhu s ledovou krustou na horách. Srnčí zvěř vyhledává každou příležitost k pastvě. Jadrná krmiva již myslivci předkládají v menším množství, aby se předešlo zdravotním komplikacím přechodu na čerstvé výhonky trav a řepky, které mají nevyhovující poměr živin, nedostatek vlákniny, což vyvolává u zvěře průjmy. Vhodné je pokračovat v přikrmování menšího množství siláže či senáže a ovsem. Srncům již dorostly parůžky, které mají pokryty hustým „líčím“. V letošním roce nebylo přeléčení Cermixem proti nebezpečným vnitřním parazitům a střečkovitosti ideální, protože zvěř navštěvovala krmelce nepravidelně. Výskyt střečkovitosti má narůstající tendenci a je nutné jí věnovat pozornost i v letech následujících.

     V honitbách se v průběhu března objevují první mláďata - zajíčci, jsou však citliví na mráz, útoky drobných šelem a přemnožených krkavcovitých ptáků. Většina prvních zajíčků zahyne pod velkou zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí, které bude probíhat až na přelomu břazna a dubna, což zvýší škody na zvěři. Širokozáběrová a rychle se pohybující zemědělská mechanizace se v poslední době opět rozvíjí a je velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce pracovního záběru a vysoké pracovní rychlosti na poli, což má katastrofální důsledky zejména na mláďata zajíců.

 

 

ŘEPKA JE PRO ZVĚŘ NEBEZPEČNÁ

     Pro srnčí zvěř je nebezpečná řepka. Na velkých lánech má srnčí dostatek klidu pro pastvu. Řepka ale obsahuje jedovaté glukosinuláty, snadno zkvasitelné cukry, velmi malé množství vlákniny a nevyhovující poměr mezi Ca, Mg a K. Řepky jsou od konce února přihnojovány dusíkatými hnojivy, a nově rostoucí listy jsou proto plné dusičnanů. V odumírajících starších listech řepky dochází k rozvoji plísní. Z toho všeho vyplývá, že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky olejky může zvěři způsobit těžké průjmy, a při jednostranné konzumaci způsobuje poruchy nervového systému, oslepnutí a v krajním_… případě až smrt. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika polích vedle sebe, čímž zvěř nemá v mnohých oblastech prakticky jinou potravu. Často jsou oseté plochy převyšující minimální výměru honitby, tedy více než 500 ha souvislé plochy řepky. Na vině je i změna skladby odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin, současné odrůdy (tzv. „dvounulové“) jsou pro zvěř chutnější a srnčí konzumuje větší množství hmoty i s nebezpečnými glukosinoláty, které způsobují otravy.

     Myslivci se proto soustředí v oblastech s vysokými osevy řepky ozimé na doplňkové přikrmování čerstvým senem, krmnou solí a minerálními lizy v blízkosti lánů řepky. Sledují zdravotní stav zvěře a měli by včas reagovat na hrozící nebezpečí. Pokud někdo uvidí podezřele se chovající srnčí zvěř, měl by na tuto skutečnost upozornit místního mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři koordinuje. Vzhledem k tomu, že lov srnčí zvěře skončil k 31. prosinci, nehrozí nebezpečí objevení nekvalitní zvěřiny na trhu.

 

ZVĚŘ OHROŽUJE NARŮSTAJÍCÍ DOPRAVA

     Zvěř v jarním období zvyšuje svoji migrační aktivitu. To by měli mít na paměti zvláště řidiči při ranním vyjasňování a za soumraku, kdy zvěř migruje za potravou. Myslivecká sdružení v okolí měst hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Při součtu škod na zvěři na silnicích mnohde myslivci zvěř neloví, protože ztráty na silnicích převyšují plánovaný lov daný vyhláškou.

 

TOULAVÝ PSI A KOČKY JSOU NEŘEŠITELNÝM PROBLÉMEM

     Nebezpečím pro zvěř jsou volně pobíhající a toulaví psi, kteří jsou zvláště nebezpeční v zimních měsících, kdy neustálým rušením zvěře způsobují velké ztráty energetických zásob a zvěř pak hyne na uštvání či na záněty dýchacích orgánů. Proto by se chovatelé neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i krásu volně žijící zvěře. Samice spárkaté zvěře jsou v tomto období březí (gravidní) a vytváří se v nich nový život, což je další důvod k ohleduplnosti ke zvěři. Nový zákon o myslivosti zakazuje myslivcům lov psů a koček a umožňuje ho jen mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži a to ještě jen v určité situaci. Díky této ochraně stoupá počet toulavých psů a jejich škody na zvěři, zvláště na gravidních srnách a laních. Majitelé psů často záměrně věnčí své miláčky volně v přírodě a časté jsou i projevy agresivity vůči myslivcům, kteří se snaží majitele upozornit na fakt, že volně pobíhající pes do přírody nepatří.

 

SČÍTÁNÍ ZVĚŘE

     V březnu, v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti, provádí myslivci sčítání zvěře. Sčítání zvěře je nutno provést co možno nejpřesněji při použití takového způsobu, který nenutí zvěř ke zbytečnému pohybu. Při sčítání evidují myslivci počet a pohlaví viděné zvěře a čas pozorování. Na závěr sčítání myslivecký hospodář sbírá data o počtu viděné zvěře a času. Tím je možné eliminovat vliv denní migraci zvěře a předejít tak dvojímu sečtení v honitbě. Na základě výsledků sčítání vyplní hospodář tiskopis Mysl/7 - sčítací list zvěře. Tento tiskopis (s výsledky sčítání zvěře) předá uživatel honitby (= myslivecké sdružení) držiteli honitby (honebnímu společenstvu = vlastníkům pozemků) k vyjádření. Výsledky sčítání odsouhlasené vlastníky pozemků jsou poskytnuty Státní správě myslivosti pro celkovou mysliveckou statistiku, kterou vypracovává MZe. Při sčítání zvěře si myslivci všímají kondice zvěře a jejího zdravotního stavu což je následně projednáváno na valných hromadách mysliveckých sdružení. Začátkem dubna pak z údajů o zjištěných počtech zvěře bude sestavovat myslivecký hospodář plán mysliveckého hospodaření v novém mysliveckém roce (1.4.-31.3.). Všechny tyto postupné kroky jsou pod kontrolou vlastníků pozemků (honebního společenstva), kteří mohou zasahovat jak do výsledků sčítání, tak i do sestavování plánu mysliveckého hospodaření na jejich pozemcích (honitbě).

     Vlastníci honebních pozemků mají tedy jasně vymezeny poměrně široké pravomoci, které jim vymezil nový Zákon o myslivosti. Proto lze považovat v médiích často publikovanou kritiku malých práv vlastníků za účelovou a nepodloženou. Lze rovněž konstatovat, že vlastníci honebních pozemků jeví zcela minimální zájem o možnost ovlivnění mysliveckého hospodaření. Nový zákon o myslivosti však v tomto směru garantuje možnost dohody.

 

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

     K 31. 3. uzavře myslivecký hospodář mysliveckou evidenci hospodaření v honitbě za uplynulý rok. Na základě údajů ze sčítání zvěře vyplní statistický tiskopis. Myslivecký hospodář si založí novou evidenci o ulovené a uhynulé zvěři, evidenci o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. Dubnem začíná nový myslivecký rok. Výsledky sčítání zvěře v březnu v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti byly předloženy uživatelem honitby jejímu držiteli (honebnímu společenstvu - majiteli pozemků) k vyjádření. Začátkem dubna pak z údajů o skutečných počtech zvěře bude plánováno myslivecké hospodaření v novém mysliveckém roce 2012/13.

 

PÉČE O LOUKY A BIOPÁSY

     Pokud to počasí dovolí, začnou myslivci s ošetřováním luk. Louky je nutné uvláčit, přihnojit a případně povápnit nejlépe mletým dolomitickým vápencem. Po oschnutí polí je také nutno začít s obděláváním zvěřních políček či „biopásů“ pro zvěř. Čím dříve je zaseto, tím dříve bude mít zvěř k dispozici krmení, ovšem letos to díky podmáčeným polím či jejich částí mnohde vypadá na setí začátkem dubna.

 

KONČÍ MYSLIVECKÝ ROK

     Březnem končí myslivecký rok. Ve všech mysliveckých sdruženích se konají Výroční valné hromady, kde je zhodnoceno hospodaření sdružení a vyhodnocena ekonomika. Ekonomiku mysliveckých sdružení silně ovlivní ceny krmiv, které musí myslivci nakupovat od zemědělců. Jejich cena meziročně vzrostla až o 100% a mnoho sdružení muselo omezit nákup.

     Pokud myslivecké sdružení vykáže ztrátu, musí ji doplatit členové z vlastních rodinných rozpočtů ve zvláštním příspěvku do pokladny mysliveckého sdružení. Výši poplatku určuje pokladník dle hospodářského výsledku a v mnohých sdruženích to bylo i několik tisíc korun. V posledních letech narůstají investice na zakoupení umělých nor pro odchyt lišek a oprav mysliveckých zařízení díky narůstajícímu vandalismu.

 

 práce v lesnictví

     V semenářství končíme sběr šišek borovice, pokračujeme ještě ve sběru šišek modřínu. Uskladněné šišky jehličnanů před jejich odesláním k luštění provzdušňujeme. Koncem měsíce začínáme se sběrem osiky. Podle odkvětu odhadujeme úrodu semen jilmu, olše a modřínu. Očistíme, konzervujeme a uložíme trhačské nářadí.

     Ve školkařství dokončíme vyzvedávání sazenic, přípravu půdy pro setí a školkování a výsadbu řízků topolů a vrb. Provádíme výsev semene - před výsevem semena moříme, popřípadě i stimulujeme, a zjistíme klíčivost. Záhony s vysetým semenem zakrýváme. Vyséváme rovněž směskové rostliny na zelené hnojení. Školkujeme semenáčky. Podchycením zimní vláhy prodlužujeme vegetační dobu, zvyšujeme produkci semenáčků a snižujeme ztráty ze školkování. Intenzivně pokračujeme se zalesňováním, i zde je podchycení zimní vláhy důležité pro snížení ztrát. Nejpozději začátkem měsíce končíme výsadbu topolu.

     V ochraně lesa začínáme s odkorňováním borových lapáků nalétlých lýkohuby. Ve vyšších polohách dokončujeme kácení lapáků první série na Lýkožrouta smrkového. Dokončujeme rovněž asanaci nastojato napadených stromů. Začínáme s kontrolou náletu lýkožrouta smrkového na lapácích a vyhledáváním nastojato nalétlých stromů. V příznivých podmínkách hubíme kůrovce v úživném žíru na vršcích a pařezech. V oblastech přemnožení dřevokaza čárkovaného ošetřujeme nalétlou kulatinu účinnými chemickými prostředky. Současně rašením dubů hubíme obaleče dubového. Dokončujeme kontrolu pilatky horské, kontrolujeme líhnutí imag ploskohřbetky, líhnutí housenek mnišky velkohlavé a stav chroustů v půdě. Hubíme klikoroha borového. Zvýšenou pozornost věnujeme protipožární ochraně, pokud ještě neproroste nová tráva. Stavíme požární hlídky na ohrožených místech.

     Ve výrobě dříví pokračujeme intenzivně v těžbě, přibližování a odvozu Iistnáčů, listnaté výřezy chráníme před praskáním čel. V tomto měsíci končí termín pro dodávku smrkové kulatiny v kůře ze zimní těžby. Jehličnaté tyče a sortimenty listnatého dříví musí být v kalamitních kůrovcových oblastech do konce měsíce vyvezeny z lesa nebo asanovány.

 

Práce V ZEMĚDĚLSTVÍ

     Agronomové provádějí agrobiologickou kontrolu porostů, kde hodnotí hustotu, zdravotní stav a stupeň poškození ozimých plodin po zimě. Nejčastější poškození ozimých obilnin je plísní sněžnou, paluškou travní a mrazy. U řepky jsou to fytotoxicity přípravků, rezidua herbicidů a holomrazy pod -12 °C, kterých bylo v průběhu února hodně a mnohé porosty jsou silně poškozeny a bude nutné je přeset jarními plodinami. Jakmile jsou pole sjízdné pro aplikační techniku, probíhá regenerační přihnojení ozimé řepky dusíkatými hnojivy. Když denní teploty překročí 12 °C, probíhá nálet krytonosců do porostů řepky a je nutno zahájit ochranu porostů insekticidy. Pokud se opozdí, krytonosci nakladou vajíčka do rostlin a mohou způsobit škodu 10-30% na výnosu. Pro monitoring škůdců umisťují agronomové žluté Mörickeho misky částečně naplněné vodou, do kterých se zachycuje hmyz. Řepka je velmi náročná na hnojení dusíkem, nově rostoucí listy osahují velké množství dusičnanů i jedovatých glukosinolátů, a proto představuje pro zvěř spíše nebezpečí než hodnotný zdroj pastvy.

     Pokračuje setí máku a pšenice jarní. Suchou půdu při setí vyžaduje jarní ječmen a hrách, setí těchto plodin se nesmí uspěchat (poučka starých hospodářů: „na jaře zapraš“).

     Péči vyžadují i ozimé obilniny, po přihnojení řepek se pokračuje v přihnojení ozimé pšenice, ječmene, žita i triticale. Zvláště u potravinářské pšenice a ozimého sladovnického ječmene vyžaduje přihnojení přesnou bilanci dusíku v půdě a přesnou dávku hnojiva, protože obsah dusíku je ve sklizeném zrnu přísně sledován. Pro porosty neošetřené herbicidy během podzimu zemědělci objednávají vhodný přípravek, který dokáže regulovat celé plevelné spektrum na poli.

     Prvními setými plodinami na polích je mák a pšenice jarní. Suchou půdu při setí vyžaduje jarní ječmen a hrách, setí těchto plodin se nesmí uspěchat. Na zasetých plochách máku agronomové ihned aplikují herbicidy a kontrolují vzcházení máku a výskyt krytonosce kořenového, který při použití nemořeného osiva může žírem zcela zlikvidovat vzcházející porosty.

     V sadech probíhá prořezávka ovocných stromů - jabloní a hrušní. U ostatních stromů ořezáváme větve poškozené větrem, u keřů větve zlomené sněhem. Při teplotách nad 8 °C je nutno zahájit ošetření proti kadeřavosti a postřiky pravidelně opakovat. U švestek je nutno odstranit z větví seschlé „puchovité“ plody z loňska. Obsahují zárodky nebezpečné puchovitosti švestek, která se stala nejdůležitější chorobou posledních let.

     Na polích i v sadech je nutno kontrolovat výskyt hrabošů a v případě přemnožení ošetřit rodenticidy. Pokud tak agronomové neučiní, stane se jejich pole vyhledávaným místem pro divoká prasata, která velmi aktivně vyhledávají místa, kde se hraboši vyskytují a rytím prohledávají široké okolí. Následně je těžké určit, co bylo původcem škod na polích, zda-li to bylo poškození hraboši, nebo následné rytí divokých prasat.      Pokud to počasí dovolí, začneme s ošetřováním luk. Louky je nutné uvláčit, přihnojit a případně povápnit nejlépe mletým dolomitickým vápencem. Po oschnutí polí je také nutno začít s obděláváním zvěřních políček či „biopásů“ pro zvěř. Čím dříve je zaseto, tím dříve bude mít zvěř k dispozici krmení, ovšem letos to vypadá na setí až začátkem dubna.

 

PRÁCE VE VČELAŘSTVÍ

     Březen, časné jaro, je specifické pro pročišťovací prolety včel. Tyto prolety dělají včely z důvodu vyprázdnění svých výkalových vaků, které se jim přes zimu naplnily na maximum, jelikož přes zimu zůstávají včely v úle a udržují si zde teplotu uvnitř chomáče 10 °C. Pod hranicí teploty 10 °C včely prochladnou a hynou. Chumáč se v průběhu časného jara rozpustí a od doby plodování si včely udržují teplotu 34-35 °C. Tato funkce se nazývá termogeneze, což znamená udržování konstantního tepla tělesným třesem. Včely začínají nosit do úlu pyl, vodu, propolis a nektar. Pyl se uchovává v buňce pod medem, aby nedošlo ke zkažení pylu. Pyl je důležitý pro vývin larev. Výchovu larev mají na starosti včely, které se vylíhly minulý rok v podletí a přežily zimu, jsou to tzv. dlouhověké včely, které žijí 6-8 měsíců. Včely, které se v časném jaře a v létě vylíhnou, se nazývají krátkověké včely, které žijí 4-8 týdnů a jejich úkol je nosit do úlu pyl, nektar, medovici, vodu, propolis.

     První vstup do včel se doporučuje, dosáhne-li venkovní teplota nad 16 °C. Včely jsou po zimě ještě unavené a zesláblé, proto se také stává, že jsou velice klidné a mírné.

     Hlavní, co musí včelař udělat, je vstoupit do včel a zkontrolovat, zda včelstvo má matku, což se pozná podle výskytu plodu v plástech. Včelstva se podnítí k co největší síle narušením voskových víček na zbytcích zimních zásob v plátech, což včely donutí tyto zásoby konzumovat. Pokud je v plástech nedostatek těchto zbytků zásob, tak lze také podnítit včelstvo cukrem, v roztoku 1:1, voda:cukr. Víčko, které se dává na láhev s roztokem, se nazývá podněcovací a má zpravidla 16 otvorů. Včelstvo, které přežilo zimu v malé síle nebo ztratilo matku, se musí spojit s druhým včelstvem. Dělá se to tím způsobem, že se vybere jedna matka a dělnice se přes proděravěný novinový papír postupně spojí. Spojení musí být pozvolné a pomalé, aby si zvykly na jiný pach včelstva. Z laboratoří jsou zasílány výsledky rozboru zimní měli, a pokud je zjištěn výskyt Varoly, je nutno včelstva přeléčit.

     Včelstvo k co nejrozsáhlejšímu kladení musí mít také dostatek pylových zásob pro výživu plodu. Pyl lze koupit umělý nebo podpořit včelstvo kočováním ke dřevinám, které v toto období nabízí dostatek pylu. Včelař může také zajistit výskyt těchto dřevin v okolí včelstev také i jejich výsadbou. Je dobré využít rumišt a nevyužívaných ploch u vodního zdroje, jakým je například potok. Při domluvě s majitelem pozemku může včelař dřeviny, např. jívu namnožit pomocí prutů. Musíme však sázet pruty samčí, čili prašníkové, protože právě ty budou poskytovat pyl. Pruty dlouhé 1-2 metry se jednoduše na jaře zapíchnou do země a vrby, jsou-li blízko u zdroje vody, nemají problém zakořenit. Je vhodné tyto pruty také ochránit před zvěří, a to papírovými baly, které se za čas rozpadnou. Nejefektivnější vrba, co se produkce pylu týče je vrba lýkovcová - Salix daphnoides. Nejznámější vrba je vrba jíva - Salix caprea. A asi nejrozšířenější je vrba bílá - Salix alba. V přírodě se nachází mnoho dalších druhů vrb. Vrby po výsadbě začínají kvést od 5 do 10 let. Roubovanci kvetou hned další rok.

 

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině března:

- probíhá kaňkování (říje) psíků mývalovitých,

- jezevec se probouzí ze zimního spánku,

- dospělí a pak i středně staří jeleni shazují paroží,

- přilétá špaček, holub hřivnáč a skřivan,

- odlétají havrani a káně rousná,

- hnízdí krkavec,

- začínají kvést blatouchy a později i modříny,

- porosty řepky ozimé a ozimé obiloviny jsou přihnojovány dusíkatými hnojivy,

- pokud to dovolí počasí, na polích se seje mák a jarní obiloviny.

- ve slunečných předjarních a jarních dnech vylétají včely na svůj první prolet, kde navštěvují přirozená napajedla a sbírají pyl z prvních květů. Včely při této příležitosti vyprázdní své výkalové vaky.

- včelaři sběrem jarní „měli“ zjišťují stupeň napadení včelstev varoázou

 

V druhé polovině března:

- v nižších polohách se můžeme setkat již s malými zajíčky,

- začíná hnízdit husa velká, kachna divoká, vrána obecná,

- ze vysévat stratifikovaná semena habru, javoru, jírovce a jeřábu,

- probíhá páření ondater,

- přilétá čáp bílý,

- na polích ve vyšších polohách jsou přihnojovány ozimé obiloviny dusíkatými hnojivy a jsou aplikovány herbicidy proti plevelům v ozimých plodinách, probíhá insekticidní ochrana řepky ozimé proti škůdcům,

- pokud to dovolí počasí, na polích se dokončuje setí jarních obilovin (ječmen, oves, pšenice a triticale)

- v lesích probíhá likvidace stromů napadených kůrovcem či poškozených větrem během zimního období,

- v lesích probíhá jarní výsadba stromků.

 

V první polovině dubna:

- 1.4. Den ptactva,

- 1.4. začíná nový myslivecký rok

- přilétá čáp bílý, kukačka obecná

- kvete blatouch

- muflonky rodí (kladou) mláďata

- probíhá tok jeřábka, tetřívka a tetřeva

- hnízdí straka, sojka, lyska černá, lžičák pestrý, čírka modrá a obecná, sluka lesní

- v lesích probíhá výsadba nových stromků a likvidace stromů po větrné kalamitě

- probíhá setí máku, obilnin, cukrovky, luskovin

- zemědělci přihnojují ozimé plodiny dusíkatými hnojivy, na polích s řepkou kontrolují výskyt chorob a škůdců a aplikují insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčkům

- na polích zemědělci provádí ochranu proti plevelům, probíhá setí obilovin s podsevem jetelovin a trav,

- v lesích se kladou druhé vlny lapáků proti kůrovcům, pravidelně se kontroluje nálet kůrovců.

 

V druhé polovině dubna:

- kvetou břízy, prvosenky, javory a habr,

- nejmladší jeleni vytloukají paroží,

- hnízdí bažant obecný, kopřivka obecná, jestřáb, káně lesní a holub hřivnáč,

- středně staří srnci vytloukají paroží,

- probíhá kaňkování tchořů,

- daňci shazují paroží,

- přilétají rorýsové,

- probíhá setí kukuřice, slunečnice a výsadba zeleniny,

- všechny pole se postupně začínají zelenat

- ve vyšších polohách se sází brambory (v nížinách se pole s rannými bramborami příkrývá netkanou textílií).

 

BřeznoVÉ a dubnové pranostiky
(z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře)

Březen - za kamna vlezem. Kuká-li žežulka mnoho v březnu, klepe-li čáp a přilétá divoká husa, je jaro dobré.

Sv. Eudoxie psa po uši sněhem zavěje.

Na sv. Anežku čejka musí snést vajíčka, i kdyby je měla snést do sněhu.

Na Řehoře zima se ukazuje, liška z nory vesele vykukuje, bude-li však pěkný čas, vrátí se do nory zas. Na sv. Řehoře snáší kachna první vejce.

Vyběhne-li zajíc na Josefa do polí, vrátí se na Bartoloměje s rodinou do lesa.

Březnové slunce má krátké ruce.

V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. Lépe od hada být uštknut, než v březnu od slunce ohřát. Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj. Adventní list dočká-li marcového, nebudeš snídat, sedláčku, chleba režného. V březnu prach a v dubnu bláto-sedlákovi roste zlato.

Duben zajíc huben.

Dubnový déšť, ženský pláč a psí kulhání nemá dlouhého trvání.

Na sv. Tiburcia má kukačka poprvé zakukat.

Na sv. Jiří zas, kohout (tetřev) má svůj sladký čas. Odstřelíš-li kohoutka (tetřívka) před sv. Jiřím, ošlapeš si slepičky sám! Může-li se havran o sv. Jiří (v osení) skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti. Když se o Jiřím schová vrána do žita, jsou žně na sv. Jakuba (25.7.). Okolo sv. Jiří, když žežulka slyšeti se dá, ovčí dobytek více na luka hnáti nedej.

Na sv. Marka, schová se do žita vranka.

 

 

 

 

Další informace ohledně myslivosti lze získat:

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25, 115 25 Praha 1

mobil: 604 953 043
e-mail: jiri.silha(at)centrum.cz

www.cmmj.cz

 

 

 

 

MYSLIVOST V BŘEZNU

(25. 2. 2012 aktualizoval Ing. Šilha)

 

Zima byla opět pro volně žijící živočichy krutá zvláště ve vyšších nadmořských výškách. Lokálně vysoká a jako kámen tvrdá sněhová pokrývka a silné mrazy potvrdily nutnost péče o zvěř a její přikrmování. Úhyny srnčí zvěře byly častěji zaznamenány v příměstských oblastech v souvislosti s obtížným zajištěním přikrmování, častým rušením a štvaním psy. Ceny objemných i jadrných krmiv stejně jako ceny pohonných hmot jsou vysoké a silně zatěžují rozpočty mysliveckých sdružení. Na myslivce nyní čeká mnoho práce. Nutné je zkontrolovat zdravotní stav zvěře a při zjištění úhynů postupovat v souladu s veterinárním zákonem. Slaniska je nutno doplnit kusovou solí. Myslivci musí sledovat zvěř u polí osetých řepkou. Řepkou je letos osetá rekordní plocha 410 tis. ha (390 tis. ha v roce 2011) a představuje pro srnčí zvěř nebezpečí díky nízkému obsahu vlákniny, vysokému podílu snadno kvasitelných cukrů a nevyhovujícímu poměru mezi Ca, Mg a K. Dále řepka obsahuje jedovaté glukosinoláty, které způsobují poruchy nervového systému, poruchy zraku až úhyny. Stavy porostů řepky jsou však špatné a díky holomrazům řepce omrzly listy, část rostlin je mrazem zcela zničená a zahnívá, což je cítit znatelným odérem. Zaorávek bude ale díky vysoké ceně řepky menší množství než se předpokládalo. Začátkem března se na polích objevují první mláďata – zajíčci. Většina jich zahyne pod zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí a díky přemnoženým liškám a krkavcovitým ptákům či lokálním povodním. Pokud přijdou silnější mrazy, hrozí vyšší úmrtnost čerstvě narozených selat divokých prasat. V březnu myslivci provádí sčítání zvěře. Srncům dorostly parůžky, které jsou zatím pokryty „líčím“ které je protkáno cévami vyživující nový parůžek. Přeléčení srnčí zvěře proti nebezpečné střečkovitosti CERMIXem nebylo ideální, protože v době předkládání medikované směsi byla navštěvovanost přikrmovacích zařízení malá. S oteplením se zvýší migrace zvěře, na což by měli reagovat zvýšenou pozorností řidiči zvláště ve večerních hodinách a za rozbřesku, kdy zvěř migruje za potravou. Zajíci se vyhřívají na teplejších vozovkách, na což často doplácejí svým životem. Na valných hromadách mysliveckých sdružení je hodnocen uplynulý myslivecký rok. Díky zvýšení cen krmiv stouply náklady mysliveckých sdružení a myslivci museli mnohde doplácet do pokladen ze svého. Dříve snadno a zdarma získatelný obilní odpad je mnohde nedostatkový, protože ho zemědělci prodávají do spaloven či do výroby pelet. Březen je obdobím konání mysliveckých zkoušek, kdy jsou zhodnoceny vědomosti nových uchazečů, kteří prošli náročnou teoretickou přípravou a roční praxí v honitbách. Česká republika má jedny z nejtěžších zkoušek pro získání loveckého lístku v Evropě.

Spárkatá zvěř se stále pohybuje v zimních tlupách, které mohou mít i několik desítek kusů, což není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. S postupným oteplením se budou tlupy rozpadat a srnci budou vyhledávat nová teritoria. V honitbách je nutno udržovat klid. Zvěři nejvíce škodí lidská bezohlednost zvláště od provozovatelů adrenalinových sportů. Samice spárkaté zvěře jsou v polovině březosti (gravidity) a vytvářející se nový život je další důvod k ohleduplnosti. Pokud to počasí dovolí, na polích probíhá postupně setí máku, jarní pšenice a jarního ječmene sladovnického. Česká republika má sice nejnižší spotřebu hnojiv a pesticidů na ornou půdu v rámci vyspělé Evropy, počty drobné zvěře limituje používání velkoplošné mechanizace a její vysoká pracovní rychlost. Zemědělci při nákupu nových strojů dávají přednost širokozáběrovým strojům, které při práci na polích masakrují drobnou zvěř. Zvyšuje se i výměra polí (honů), nejsou výjimkou i souvislé plochy více než 500 ha řepky či pšenice což umožňuje snazší nasazení velkoplošné mechanizace při aplikacích vstupů a při sklizni. Pro zvěř to představuje nutnost migrace za potravou na okolní plochy, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod. Škody jsou však vyčítány zvěři a nikoliv člověku, který souvislými monokulturami příčinu vzniku vytváří. Scelené plochy převyšující i 500 ha oseté jednou plodinou dokládají nesmyslnost požadavků lobbistů na honitby o velikosti 125 ha či ještě menší.

I přes upozorňování myslivců při tvorbě nového Zákona o myslivosti, že není možné druhy jako kormorán, volavka, straka a další ponechat bez regulace, ekologičtí aktivisté prosadili ochranu těchto druhů. Nyní se ukazuje, že se tyto druhy katastrofálně přemnožují, devastují rybníky řeky a znovuobnovení jejich regulace si vyžádá komplikované legislativní úpravy.

Myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky.                  Zcela nekompetentní ministr zemědělství Bendl se domnívá, že zvěř nemohou lovit vlastníci pozemků a lesníci. Jak vyplývá z vyjádření pro Aktuálně.cz, chce měnit nový Zákon o myslivosti, ve kterém přitom již nyní stojí, že lovit zvěř může každý, kdo složí odborné zkoušky a vstoupí do mysliveckého sdružení, které garantuje hospodaření v dané oblasti. Nikdo tedy podle stávající právní úpravy nevylučuje zapojení vlastníků pozemků, zemědělců a lesníků do myslivosti. Musejí však chtít, být kompetentní, vybavení a dodržovat pravidla. Myslivost a tedy i lov není jen o plnění mrazáků a masakrování zvěře, jak se naivně současný ministr domnívá.

 

Myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky

Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky - jak zní přesný název - byl zřícen Ministerstvem kultury v roce 2008. Jeho účelem je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území České republiky. Do dnešního dne je zde zapsáno pět položek. Jmenovitě se jedná o slovácký verbuňk, vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, jízdy králů na Slovácku, sokolnictví a myslivost. První čtyři položky (včetně sokolnictví) byly zapsány v červnu 2009, o zápisu myslivosti padlo rozhodnutí v posledních dnech roku 2011. Jedná se o velký úspěch jednání ČMMJ.

            Myslivost je mnohovrstevnatá a rozmanitá činnost, která se zdaleka nevyčerpává jen samotným lovem: Myslivost v sobě zahrnuje i další aspekty... zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejích biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii a samozřejmě dodržování mysliveckých zvyků a tradic jako používání myslivecké mluvy, úlomků, zálomků, konání výřadů a výloží, pasování. Historicky jde o tradiční škálu činností zahrnujících v sobě prvky ochrany přírody i zvěře používající své vlastní metody, tradiční mluvu, zachovávající zvyky a tradice a v neposlední řadě filozofii a etiku. Součástí myslivecké filozofie a etiky je především vyjádřením uvědomění si odpovědnosti, kterou myslivci vůči přírodě a zvěři v ní mají. Myslivecká etika, v níž je vyjádřena celá řada nepsaných pravidel, která jsou myslivci dodržována, se prolíná celým dlouhým vývojem myslivosti, během něhož se jejich obsah poněkud měnil, avšak její dodržování je znakem odpovědnosti myslivce. Součástí myslivecké filozofie je uvědomění si toho, že zvěř je neoddělitelnou a důležitou součástí přírody, kterou jsou myslivci povinni zachovat pro další generace. Mysliveckou filozofii lze vyjádřit tak, že samo střílení myslivce nedělá. Ostatně myslivec nechová zvěř proto, aby ji střílel, ale střílí ji, nemocnou, přestárlou či nadpočetnou, proto aby ji choval. Jen ten, kdo se těší ze zvěře a lesa, i když to kolem nebouchá, kdo v přírodě pobývá i v době hájení zvěře, když pole i les jsou zamrzlé a zaváté, když je málo potravy a zvěř ohrožuje smrt, kdo zvěř v tomto období ochraňuje, ten je pravým myslivcem.

Myslivost je svébytný fenomén, který přesahuje běžné normy záliby nebo koníčku. Je to právě myslivost, která zásadním způsobem určuje životní filozofii i vnímání světa mnoha z nás. Myslivost se často dědí z otce na syna, v mnohých rodinách má mnohaleté tradice přecházející z generace na generaci.

České pojetí myslivosti je unikátní i v porovnání s ostatními zeměmi. S výjimkou středoevropského prostoru bychom totiž podobnou škálu mysliveckých činností a na myslivost navázaných tradic hledali jen stěží: Pokud se jedná o porovnání se světem, podobné pojetí myslivosti se vyskytuje pouze v zemích někdejšího Rakousko – Uherska. V ostatních zemích na světě se vždy jedná o pouhý lov zvěře. Chybí mu složka ochranářská a chovatelská a v neposlední řadě i tradice. Česká myslivost má literárně zpracovanou oblast myslivecké kultury, zvyků a tradic – tedy nadstavbovou oblast ekonomického aspektu myslivosti, což nemá žádná jiná národní myslivost ani ve středoevropském regionu, ani jinde ve světě. Tato nadstavba je organicky propojena s praktickým vykonáváním myslivosti.

            Rozhodnutí Ministerstva kultury je potvrzení, že myslivost je takovou hodnotou, že si zasluhuje ochranu a podporu ze strany státu.

 

 

 

 

Péče o zvěř v předjaří

Letošní zima byla ke zvěři krutá díky silným mrazům v únoru a velkému množství sněhu s ledovou krustou na horách. Srnčí zvěř vyhledává každou příležitost k pastvě. Jadrná krmiva již myslivci předkládají v menším množství, aby se předešlo zdravotním komplikacím přechodu na čerstvé výhonky trav a řepky, které mají nevyhovující poměr živin, nedostatek vlákniny, což vyvolává u zvěře průjmy. Vhodné je pokračovat v přikrmování menšího množství siláže či senáže a ovsem. Srncům již dorostly parůžky, které mají pokryty hustým „líčím“. V letošním roce nebylo přeléčení Cermixem proti nebezpečným vnitřním parazitům a střečkovitosti ideální, protože zvěř navštěvovala krmelce nepravidelně. Výskyt střečkovitosti má narůstající tendenci a je nutné jí věnovat pozornost i v letech následujících.

V honitbách se v průběhu března objevují první mláďata - zajíčci, jsou však citliví na mráz, útoky drobných šelem a přemnožených krkavcovitých ptáků. Většina prvních zajíčků zahyne pod velkou zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí, které bude probíhat až na přelomu břazna a dubna, což zvýší škody na zvěři. Širokozáběrová a rychle se pohybující zemědělská mechanizace se v poslední době opět rozvíjí a je velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce pracovního záběru a vysoké pracovní rychlosti na poli, což má katastrofální důsledky zejména na mláďata zajíců.

 

ŘEPKA JE PRO ZVĚŘ NEBEZPEČNÁ

Pro srnčí zvěř je nebezpečná řepka. Na velkých lánech má srnčí dostatek klidu pro pastvu. Řepka ale obsahuje jedovaté glukosinuláty, snadno zkvasitelné cukry, velmi malé množství vlákniny a nevyhovující poměr mezi Ca, Mg a K. Řepky jsou od konce února přihnojovány dusíkatými hnojivy, a nově rostoucí listy jsou proto plné dusičnanů. V odumírajících starších listech řepky dochází k rozvoji plísní. Z toho všeho vyplývá, že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky olejky může zvěři způsobit těžké průjmy, a při jednostranné konzumaci způsobuje poruchy nervového systému, oslepnutí a v krajním_… případě až smrt. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika polích vedle sebe, čímž zvěř nemá v mnohých oblastech prakticky jinou potravu. Často jsou oseté plochy převyšující minimální výměru honitby, tedy více než 500 ha souvislé plochy řepky. Na vině je i změna skladby odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin, současné odrůdy (tzv. „dvounulové“) jsou pro zvěř chutnější a srnčí konzumuje větší množství hmoty i s nebezpečnými glukosinoláty, které způsobují otravy.

Myslivci se proto soustředí v oblastech s vysokými osevy řepky ozimé na doplňkové přikrmování čerstvým senem, krmnou solí a minerálními lizy v blízkosti lánů řepky. Sledují zdravotní stav zvěře a měli by včas reagovat na hrozící nebezpečí. Pokud někdo uvidí podezřele se chovající srnčí zvěř, měl by na tuto skutečnost upozornit místního mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři koordinuje. Vzhledem k tomu, že lov srnčí zvěře skončil k 31. prosinci, nehrozí nebezpečí objevení nekvalitní zvěřiny na trhu.

 

ZVĚŘ OHROŽUJE NARŮSTAJÍCÍ DOPRAVA

Zvěř v jarním období zvyšuje svoji migrační aktivitu. To by měli mít na paměti zvláště řidiči při ranním vyjasňování a za soumraku, kdy zvěř migruje za potravou. Myslivecká sdružení v okolí měst hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Při součtu škod na zvěři na silnicích mnohde myslivci zvěř neloví, protože ztráty na silnicích převyšují plánovaný lov daný vyhláškou.

 

TOULAVÝ PSI A KOČKY JSOU NEŘEŠITELNÝM PROBLÉMEM

Nebezpečím pro zvěř jsou volně pobíhající a toulaví psi, kteří jsou zvláště nebezpeční v zimních měsících, kdy neustálým rušením zvěře způsobují velké ztráty energetických zásob a zvěř pak hyne na uštvání či na záněty dýchacích orgánů. Proto by se chovatelé neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i krásu volně žijící zvěře. Samice spárkaté zvěře jsou v tomto období březí (gravidní) a vytváří se v nich nový život, což je další důvod k ohleduplnosti ke zvěři. Nový zákon o myslivosti zakazuje myslivcům lov psů a koček a umožňuje ho jen mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži a to ještě jen v určité situaci. Díky této ochraně stoupá počet toulavých psů a jejich škody na zvěři, zvláště na gravidních srnách a laních. Majitelé psů často záměrně věnčí své miláčky volně v přírodě a časté jsou i projevy agresivity vůči myslivcům, kteří se snaží majitele upozornit na fakt, že volně pobíhající pes do přírody nepatří.

 

SČÍTÁNÍ ZVĚŘE

            V březnu, v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti, provádí myslivci sčítání zvěře. Sčítání zvěře je nutno provést co možno nejpřesněji při použití takového způsobu, který nenutí zvěř ke zbytečnému pohybu. Při sčítání evidují myslivci počet a pohlaví viděné zvěře a čas pozorování. Na závěr sčítání myslivecký hospodář sbírá data o počtu viděné zvěře a času. Tím je možné eliminovat vliv denní migraci zvěře a předejít tak dvojímu sečtení v honitbě. Na základě výsledků sčítání vyplní hospodář tiskopis Mysl/7 - sčítací list zvěře. Tento tiskopis (s výsledky sčítání zvěře) předá uživatel honitby (= myslivecké sdružení) držiteli honitby (honebnímu společenstvu = vlastníkům pozemků) k vyjádření. Výsledky sčítání odsouhlasené vlastníky pozemků jsou poskytnuty Státní správě myslivosti pro celkovou mysliveckou statistiku, kterou vypracovává MZe. Při sčítání zvěře si myslivci všímají kondice zvěře a jejího zdravotního stavu což je následně projednáváno na valných hromadách mysliveckých sdružení. Začátkem dubna pak z údajů o zjištěných počtech zvěře bude sestavovat myslivecký hospodář plán mysliveckého hospodaření v novém mysliveckém roce (1.4. – 31.3.). Všechny tyto postupné kroky jsou pod kontrolou vlastníků pozemků (honebního společenstva), kteří mohou zasahovat jak do výsledků sčítání, tak i do sestavování plánu mysliveckého hospodaření na jejich pozemcích (honitbě).

            Vlastníci honebních pozemků mají tedy jasně vymezeny poměrně široké pravomoci, které jim vymezil nový Zákon o myslivosti. Proto lze považovat v médiích často publikovanou kritiku malých práv vlastníků za účelovou a nepodloženou. Lze rovněž konstatovat, že vlastníci honebních pozemků jeví zcela minimální zájem o možnost ovlivnění mysliveckého hospodaření. Nový zákon o myslivosti však v tomto směru garantuje možnost dohody.

 

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

K 31. 3. uzavře myslivecký hospodář mysliveckou evidenci hospodaření v honitbě za uplynulý rok. Na základě údajů ze sčítání zvěře vyplní statistický tiskopis. Myslivecký hospodář si založí novou evidenci o ulovené a uhynulé zvěři, evidenci o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V březnu se také konají výroční členské schůze mysliveckých sdružení, na kterých myslivci hodnotí uplynulou sezónu a vyčíslí náklady na hospodaření, které budou ovlivněny loňským rapidním nárůstem cen krmiv.

 

PÉČE O LOUKY A BIOPÁSY

Pokud to počasí dovolí, začnou myslivci s ošetřováním luk. Louky je nutné uvláčit, přihnojit a případně povápnit nejlépe mletým dolomitickým vápencem. Po oschnutí polí je také nutno začít s obděláváním zvěřních políček či „biopásů“ pro zvěř. Čím dříve je zaseto, tím dříve bude mít zvěř k dispozici krmení, ovšem letos to díky podmáčeným polím či jejich částí mnohde vypadá na setí začátkem dubna.

 

KONČÍ MYSLIVECKÝ ROK

Březnem končí myslivecký rok. Ve všech mysliveckých sdruženích se konají Výroční valné hromady, kde je zhodnoceno hospodaření sdružení a vyhodnocena ekonomika. Ekonomiku mysliveckých sdružení silně ovlivní ceny krmiv, které musí myslivci nakupovat od zemědělců. Jejich cena meziročně vzrostla až o 100% a mnoho sdružení muselo omezit nákup.

Pokud myslivecké sdružení vykáže ztrátu, musí ji doplatit členové z vlastních rodinných rozpočtů ve zvláštním příspěvku do pokladny mysliveckého sdružení. Výši poplatku určuje pokladník dle hospodářského výsledku a v mnohých sdruženích to bylo i několik tisíc korun. V posledních letech narůstají investice na zakoupení umělých nor pro odchyt lišek a oprav mysliveckých zařízení díky narůstajícímu vandalismu.

BŘENOVÉ PRÁCE V leSNICTVÍ

V lesním semenářství pokračuje sběr šišek smrku, borovice a modřínu. Kontrolovat je nutno skladované osivo pro jarní síje a uskladněné šišky jehličnanů před jejich odesláním k luštění do semenářských závodů.

Ve školkách se opravuje nářadí a stroje pro jarní práce. V hlavových školkách probíhá řez prutů topolových a vrbových řízků. Probíhá příprava na jarní zalesňovací práce, zajištění sazenic a jejich návozu. Pokračují prořezávky mlazin. Pokračuje ochrana kultur proti okusu zvěře a kontrola oplocenek. V borových porostech končí kladení lapáků na lýkohuby, začíná období kácení první série lapáků pro lýkožrouta smrkového. Pokračuje vyhledávání a zpracovávání stromů napadených nastojato lýkožroutem smrkovým. Je nutno sledovat výskyt chorob a přezimujících škůdců a připravit monitoring pomocí lapačů, lapáků či lepových pásů. S železniční správou je vhodné projednat opatření proti požárům podél železnic zejména tam, kde jezdí „výletní“ parní lokomotivy.

Ve výrobě dříví se zajišťují těžební práce v plném rozsahu. Pokračuje těžba, přibližování a odvoz rychlokazných listnáčů všech sortimentů zvláštní a výběrové jakosti.

 

BŘEZEN V ZEMĚDĚLSTVÍ

Agronomové provádějí agrobiologickou kontrolu porostů, kde hodnotí hustotu, zdravotní stav a stupeň poškození ozimých plodin po zimě. Nejčastější poškození ozimých obilnin je plísní sněžnou, paluškou travní a mrazy. U řepky jsou to fytotoxicity přípravků, rezidua herbicidů a holomrazy pod -12°C, kterých bylo v průběhu února hodně a mnohé porosty jsou silně poškozeny a bude nutné je přeset jarními plodinami. Jakmile jsou pole sjízdné pro aplikační techniku, probíhá regenerační přihnojení ozimé řepky dusíkatými hnojivy. Když denní teploty překročí 12°C, probíhá nálet krytonosců do porostů řepky a je nutno zahájit ochranu porostů insekticidy. Pokud se opozdí, krytonosci nakladou vajíčka do rostlin a mohou způsobit škodu 10 – 30 % na výnosu. Pro monitoring škůdců umisťují agronomové žluté Mörickeho misky částečně naplněné vodou, do kterých se zachycuje hmyz. Řepka je velmi náročná na hnojení dusíkem, nově rostoucí listy osahují velké množství dusičnanů i jedovatých glukosinolátů, a proto představuje pro zvěř spíše nebezpečí než hodnotný zdroj pastvy.

Pokračuje setí máku a pšenice jarní. Suchou půdu při setí vyžaduje jarní ječmen a hrách, setí těchto plodin se nesmí uspěchat (poučka starých hospodářů: „na jaře zapraš“).

Péči vyžadují i ozimé obilniny, po přihnojení řepek se pokračuje v přihnojení ozimé pšenice, ječmene, žita i triticale. Zvláště u potravinářské pšenice a ozimého sladovnického ječmene vyžaduje přihnojení přesnou bilanci dusíku v půdě a přesnou dávku hnojiva, protože obsah dusíku je ve sklizeném zrnu sledován. Pro porosty neošetřené herbicidy během podzimu zemědělci objednávají vhodný přípravek, který dokáže regulovat celé plevelné spektrum na poli.

Prvními setými plodinami na polích je mák a pšenice jarní. Suchou půdu při setí vyžaduje jarní ječmen a hrách, setí těchto plodin se nesmí uspěchat. Na zasetých plochách máku agronomové ihned aplikují herbicidy a kontrolují vzcházení máku a výskyt krytonosce kořenového, který při použití nemořeného osiva může žírem zcela zlikvidovat vzcházející porosty.

Na polích i v sadech je nutno kontrolovat výskyt hrabošů a v případě přemnožení ošetřit rodenticidy. Pokud tak agronomové neučiní, stane se jejich pole vyhledávaným místem pro divoká prasata, která velmi aktivně vyhledávají místa, kde se hraboši vyskytují a rytím prohledávají široké okolí. Následně je těžké určit, co bylo původcem škod na polích, zda-li to bylo poškození hraboši, nebo následné rytí divokých prasat.

V sadech probíhá prořezávka ovocných stromů - jabloní a hrušní. U ostatních stromů ořezáváme větve poškozené větrem, u keřů větve zlomené sněhem. Při teplotách nad 8°C je nutno zahájit ošetření proti kadeřavosti broskvoní a postřiky pravidelně opakovat. U švestek je nutno odstranit z větví seschlé „puchrovité“ plody z loňska. Obsahují zárodky nebezpečné puchovitosti švestek, která se stala nejdůležitější chorobou posledních let.

 

BŘEZNOVÉ PRÁCE VE VČELAŘSTVÍ

Březen, časné jaro, je specifické pro pročišťovací prolety včel. Tyto prolety dělají včely z důvodu vyprázdnění svých výkalových vaků, které se jim přes zimu naplnily na maximum, jelikož přes zimu zůstávají včely v úle a udržují si zde teplotu uvnitř chomáče 10 °C. Pod hranicí teploty 10°C včely prochladnou a hynou. Chumáč se v průběhu časného jara rozpustí a od doby plodování si včely udržují teplotu 34-35 °C. Tato funkce se nazývá termogeneze, což znamená udržování konstantního tepla tělesným třesem. Včely začínají nosit do úlu pyl, vodu, propolis a nektar. Pyl se uchovává v buňce pod medem, aby nedošlo ke zkažení pylu. Pyl je důležitý pro vývin larev. Výchovu larev mají na starosti včely, které se vylíhly minulý rok v podletí a přežily zimu, jsou to tzv. dlouhověké včely, které žijí 6-8 měsíců. Včely, které se v časném jaře a v létě vylíhnou se nazývají krátkověké včely, které žijí 4-8 týdnů a jejich úkol je nosit do úlu pyl, nektar, medovici, vodu a propolis.

První vstup do včel se doporučuje, dosáhne-li venkovní teplota nad 16 °C. Včely jsou po zimě ještě unavené a zesláblé, proto se také stává, že jsou velice klidné a mírné.

Hlavní, co musí včelař udělat, je vstoupit do včel a zkontrolovat, zda včelstvo má matku, což se pozná podle výskytu plodu v plástech. Včelstva se podnítí k co největší síle narušením voskových víček na zbytcích zimních zásob v plátech, což včely donutí tyto zásoby konzumovat. Pokud je v plástech nedostatek těchto zbytků zásob, tak lze také podnítit včelstvo cukrem, v roztoku 1:1, voda:cukr. Víčko, které se dává na láhev s roztokem, se nazývá podněcovací a má zpravidla 16 otvorů. Včelstvo, které přežilo zimu v malé síle nebo ztratilo matku, se musí spojit s druhým včelstvem. Dělá se to tím způsobem, že se vybere jedna matka a dělnice se přes proděravěný novinový papír postupně spojí. Spojení musí být pozvolné a pomalé, aby si zvykly na jiný pach včelstva.

Z laboratoří jsou zasílány výsledky rozboru zimní měli, a pokud je zjištěn výskyt varoázy, je nutno včelstva přeléčit.

Včelstvo k co nejrozsáhlejšímu kladení musí mít také dostatek pylových zásob pro výživu plodu. Pyl lze koupit umělý, nebo podpořit včelstvo kočováním ke dřevinám, které v toto období nabízí dostatek pylu. Včelař může také zajistit výskyt těchto dřevin v okolí včelstev také i jejich výsadbou. Je dobré využít rumišt a nevyužívaných ploch u vodního zdroje, jakým je například potok. Při domluvě s majitelem pozemku může včelař dřeviny, např. jívu namnožit pomocí prutů. Musíme však sázet pruty samčí, čili prašníkové, protože právě ty budou poskytovat pyl. Pruty dlouhé 1-2 metry se jednoduše na jaře zapíchnou do země a vrby, jsou-li blízko u zdroje vody, nemají problém zakořenit. Je vhodné tyto pruty také ochránit před zvěří, a to papírovými baly, které se za čas rozpadnou. Nejefektivnější vrba, co se produkce pylu týče je vrba lýkovcová - Salix daphnoides. Nejznámnější vrba je vrba jíva - Salix caprea. A asi nejrozšířenější je vrba bílá - Salix alba. V přírodě se nachází mnoho dalších druhů vrb. Vrby po výsadbě začínají kvést od 5 do 10 let. Roubovanci kvetou hned další rok.

 

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině března:

- probíhá kaňkování (říje) psíků mývalovitých,

- jezevec se probouzí ze zimního spánku,

- dospělí a pak i středně staří jeleni shazují paroží,

- přilétá špaček, holub hřivnáč a skřivan,

- odlétají havrani a káně rousná,

- hnízdí krkavec,

- začínají kvést blatouchy a později i modříny,

- porosty řepky ozimé a ozimé obiloviny jsou přihnojovány dusíkatými hnojivy,

- pokud to dovolí počasí, na polích se seje mák a jarní obiloviny.

- ve slunečných předjarních a jarních dnech vylétají včely na svůj první prolet, kde navštěvují přirozená napajedla sbírají pyl z prvních květů. Včely při této příležitosti vyprázdní své výkalové vaky.

- včelaři sběrem jarní „měli“ zjišťují stupeň napadení včelstev varoázou

 

V druhé polovině března:

- v nižších polohách se můžeme setkat již s malými zajíčky,

- začíná hnízdit husa velká, kachna divoká, vrána obecná,

- lze vysévat stratifikovaná semena habru, javoru, jírovce a jeřábu,

- probíhá páření ondater,

- přilétá čáp bílý,

- na polích ve vyšších polohách jsou přihnojovány ozimé obiloviny dusíkatými hnojivy a jsou aplikovány herbicidy proti plevelům v ozimých plodinách, probíhá insekticidní ochrana řepky ozimé proti škůdcům,

- pokud to dovolí počasí, na polích se dokončuje setí jarních obilovin (ječmen, oves, pšenice a triticale)

- v lesích probíhá likvidace stromů napadených kůrovcem či poškozených větrem během zimního období,

- v lesích probíhá jarní výsadba stromků.

 

 

Další informace lze získat na kontaktu:

 

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

 

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043

 

 

Březnové pranostiky v myslivosti z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře.

Březen - za kamna vlezem. Kuká-li žežulka mnoho v březnu, klepe-li čáp a přilétá divoká husa, je jaro dobré.

Sv. Eudoxie psa po uši sněhem zavěje.

Na sv. Anežku čejka musí snést vajíčka, i kdyby je měla snést do sněhu.

Na Řehoře zima se ukazuje, liška z nory vesele vykukuje, bude-li však pěkný čas, vrátí se do nory zas. Na sv. Řehoře snáší kachna první vejce.

Vyběhne-li zajíc na Josefa do polí, vrátí se na Bartoloměje s rodinou do lesa.

Březnové slunce má krátké ruce.

V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. Lépe od hada být uštknut, než v březnu od slunce ohřát. Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj. Adventní list dočká-li marcového, nebudeš snídat, sedláčku, chleba režného. V březnu prach a v dubnu bláto-sedlákovi roste zlato.