ZÁŘÍ
Po žních začínají myslivci
s přikrmováním spárkaté i drobné zvěře jadrnými krmivy
a krmitelnými zemědělskými a potravinářskými odpady. Letošní žně
začínaly s týdenním zpožděním, probíhaly však rychle a výnosy byly
mírně nadprůměrné, krmiv bude dostatek, ale při tom je nutné dbát na jejich
kvalitu a na dobré podmínky pro uskladnění. Případné zaplísnění ve skladech
i v přikrmovacích zařízeních značně snižuje efekt přikrmování
a může ohrozit zdraví zvěře a způsobit poruchy plodnosti. Umístění
krmelců je nutno měnit v návaznosti na plochy oseté ozimou řepkou, aby
vhodným přikrmováním bylo možné eliminovat hromadné úhyny zvěře zapříčiněné
vysokou konzumací listů řepky. I přes přísné podmínky během registrace se
stále vyskytují odrůdy s vysokým obsahem jedovatých glukosinolátů
v řepce. Krmelce jsou pravidelně kontrolovány a průběžně opravovány,
a to i z důvodů častých projevů vandalizmu zvláště
v příměstských oblastech. V září začínají svou funkci plnit tzv.
„biopásy“, které zvyšují úživnost a poskytují kryt pro zvěř. Pro biopásy
je vhodné využít nepravidelné okraje velkých pozemků zvláště v blízkosti
lesa. Na polích vzchází ozimá řepka, vydrol obilnin, probíhá seťová orba pro
ozimé obiloviny a následuje setí ozimého ječmene, později pšenice, žita
a tritikale. Pole máku po předchozí desikaci sklízí kombajny, stejně tak
sóju, lupinu, slunečnici a polorané odrůdy brambor. Začátkem září začíná
sklizeň kukuřice na siláž. V lesích probíhá asanace stromů po polomech
a napadení kůrovci. Při vyšší vlhkosti půdy je možno provést podzimní
výsadbu stromů, do suché půdy však vysazovat nemá smysl, protože zalévání
výsadbu značně prodraží. Srnčí zvěř se intenzivně paství a postupně začíná
přebarvovat (měnit srst) což lze využít pro rozpoznání průběrných kusů „holé“
srnčí zvěře. Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na
strništích a posečených loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou
to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou
tvořit základ sociální struktury populace černé zvěře. Na svátek Sv. Václava
vrcholí jelení říje. V tomto období je vhodné ponechat v honitbách
klid „pro dobu lásky“ a naplánovat lov holé zvěře jelení na pozdější dobu.
Je také nutno důrazně připomenout, že je zcela nepřípustné lovit na polích, kde
probíhá sklizeň – nový zákon o myslivosti 449/2001 Sb. zakazuje lovit zvěř
na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních
pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků.
POSLEDNÍ
SNOP Z POLE, PRVNÍ ZRNO DO ZÁSYPŮ
V září myslivci již musí začít s přikrmováním zvěře.
Jak tvrdí stará myslivecká zásada „poslední snop z pole, první zrno do
zásypů“, tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny
rychle sklidí obilní pole s malými ztrátami, sláma je na kombajnu drcena
a okamžitě následuje podmítka či orba. Pole se tak z vysoce úživného
prostředí před sklizní rychle promění na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá
prakticky žádný zdroj potravy, krytu ani vody. Po žních je nutno začít
s přikrmováním srnčí zvěře jadrnými krmivy, zejména v polních
honitbách. Současně probíhá kontrola technického stavu přikrmovacích zařízení
a rovněž je nutné zkontrolovat umístění krmelců v návaznosti na
plochy oseté ozimými obilovinami a hlavně ozimou řepkou. O novém
umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem
pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona
o myslivosti, který garantuje v tomto směru práva majiteli pozemku.
Je nutno dbát na to, aby byl v honitbě nejméně 1 krmelec na 5-10 kusů
spárkaté zvěře a 1 krmné zařízení pro drobnou zvěř na 10-15 kusů. Pro
srnčí zvěř, která je teritoriální, by měla být krmná zařízení rozmístěna
pravidelně po honitbě. Pro tlupní druhy zvěře se vyplatí vybudovat soustředěná
krmeliště. Krmné zařízení by mělo být umístěno na suchém místě; s dobrým
rozhledem pro zvěř (aby dokázala včas zjistit nebezpečí a v klidu
uniknout); v klidové zóně (v dostatečné vzdálenosti od hlavních
silnic a železnic - odlákání zvěře pro snížení střetů s dopravními
prostředky); nejméně 100-200 m od mladých lesních porostů (snížení škod na mladých
porostech). Pak se zvěř cítí bezpečněji a častěji navštěvuje krmná
zařízení. V září myslivci začínají přikrmovat také bažanty. To se provádí
doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do
„zásypů“, což jsou zastřešené plochy 2x2 metry, ve kterých je předkládané
krmivo chráněno před zaplísněním. Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali
potravu na více místech. Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek
potravy, vydávají se potravu hledat, což pro myslivce není žádoucí, neboť
dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně
predátory a vlivy civilizace. V tomto měsíci se začínají rozpadávat
rodinná hejnka a hlavně bažantí kohouti odcházejí hledat nová stanoviště.
Je nutno doplnit také všechna slaniska kusovou krmnou solí.
ZVĚŘ
HLEDÁ PASTVU NA POLÍCH
V září je možné vidět spárkatou zvěř, která se paství na
zvěřních políčkách, „biopásech“, plodinách na „zelené hnojení“ a ozimých
plodinách. Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají
tzv. „biopásy“. Myslivci propagují pro umístění biopásů přednostní využití
nepravidelných okrajů velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro
mechanizaci a nebo části polí v blízkosti lesa. Biopásy jsou osety
speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, …),
která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské
plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání a sklizni zemědělské plodiny
má možnost zvěř najít potravu na nesklizeném „biopásu“. Pro založení biopásu
mohou zemědělci čerpat dotaci na nákup osiva. Po sklizni obilovin z polí
je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. „zelené hnojení“ (hořčici,
svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava a kryt pro
zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky.
Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin.
Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště. Po sklizni zemědělských
plodin se rychle provádí podmítka a následné setí ozimých obilovin.
Vzhledem k dřívějšímu a rychlému průběhu sklizně budou v letošním
roce uplatňovány více orebné systémy zakládání porostů. Z hlediska
zajištění potravy jsou pro zvěř výhodnější spíše minimalizační bezorebné
technologie, které zanechávají alespoň část rostlinných zbytků na povrchu půdy
a jsou více zaplevelovány. Naproti tomu, pod rychle jedoucí minimalizační
mechanizací hyne každoročně většina mláďat drobné zvěře. Minimalizační
technologie vyžaduje větší používání pesticidů, zvláště neselektivních herbicidů.
V září potupně vzchází porosty ozimé řepky (měla být zaseta do konce
srpna), do poloviny září se seje ozimý ječmen, do konce září žito, tritikale
a pšenice.
MNOHÝM
SPORŮM SE ZEMĚDĚLCI JE MOŽNÉ PŘEDEJÍT
Zemědělci často kritizují myslivce kvůli poškození porostů
kukuřice divokými prasaty. Problémem při oceňování těchto škod bývá rozlišení
poškození od zavíječe kukuřičného, který způsobuje lámavost stonků kukuřice od
poškození divočáky. Jako perspektivní se v tomto směru ukazuje pěstování
GMO kukuřice odolné vůči napadení zavíječem. Zavíječ kukuřičný se vyskytuje ve
všech teplých regionech ČR a způsobuje stále větší škody, které je možno
zaměňovat s poškozením od divokých prasat. Většina porostů kukuřic
v teplejších regionech byla opět ošetřena insekticidy, protože letošní
nálet obávaného škůdce zavíječe kukuřičného byl silný. Z pohledu ochrany
přírody i zvěře je proto lépe doporučit pěstování GMO hybridů kukuřic,
které jsou odolné vůči napadení zavíječem, porosty není nutné ošetřovat
insekticidy (organofosfáty, neonikotinoidy), které působí i na necílové
organismy včetně zvěře. Mnoho škod způsobených zavíječem je posléze přisuzováno
zvěři, a proto použití odolných hybridů kukuřic může vést i ke
snížení možností sporů s pěstiteli.
PŘI
LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI
Měsícem září přichází hlavní lovecká sezona. Hned od počátku
září se myslivci věnují lovu holé zvěře srnčí. Zvěř se intenzivně paství
a postupně začíná přebarvovat (měnit srst). Právě v tuto dobu lze
nejlépe poznat průběrné kusy. Předmětem lovu v oblastech se silnou redukcí
početních stavů v zimě by měly být jen slabé kusy. Za jasných nocí se
myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na strništích a posečených
loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří
se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální
struktury populace černé zvěře. Protože v září probíhá říje jelení zvěře,
je dobré ponechat v honitbách klid „pro dobu lásky“ a naplánovat lov
holé zvěře jelení na pozdější dobu. Je také nutno důrazně připomenout, že je
zcela nepřípustné lovit na polích, kde probíhá sklizeň - zákon
o myslivosti 449/2001 Sb. zakazuje lovit zvěř na pozemcích, na kterých
současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do
200 m od hranice těchto
pozemků.
PRÁCE
MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE
Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře,
o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře.
V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní
správy myslivosti. Nejpozději v tomto měsíci by měl myslivecký hospodář
zpracovat plán honů na drobnou zvěř a předložit jej sdružení vlastníků
honebních pozemků (honebnímu společenstvu) ke schválení. Hospodář také vede
v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na říjnové bažantí hony.
V mysliveckých sdruženích na členských schůzích jmenovitě rozdělí lov holé
zvěře, připraví organizaci společných lovů.
v září
Probíhají práce v lese
V semenářství
sbíráme semena jedle, douglasky, vejmutovky, dubů, habrů na zeleno, olše
šedé a zelené a semena některých keřů. Ve školkařství končíme
s pletím a kypřením. Sčítáme semenáčky a sazenice. Zakládáme
nové komposty. V pěstebních pracích chráníme kultury před vysokou
buření ošlapováním nebo ožínáním. Zaměřujeme se rovněž na ochranu kultur před
zvěří. Sejeme semeno jedle do porostu. Zajišťujeme podzimní zalesňování.
Pokračujeme v přípravě půdy pro zalesňování na příští jaro, ve zraňování
půdy pro přirozené zmlazení a v prořezávkách a probíkách
porostů. V ochraně lesa dokončujeme zpracování posledních zbytků
kůrovcového dříví. Nové lapáky již neklademe. Pokračujeme v kontrolách
škůdců zimujících v půdě. Chemicky zasahujeme proti mladým housenkám
bourovce borového, popř. druhému pokolení hřebenule borové. Ve výrobě
dříví v polohách, kde již nastává vegetační klid, začínáme
s těžbou listnáčů. V nahodilé těžbě zpracováváme souše, zlomy
a vývraty. Pokračujeme v opravách cest. V přidružené výrobě dokončujeme
kosení a sušení - sklízíme otavy. Probíhá příprava půdy pro setí, příprava
osiv a setí. Připravuje se sklizeň podzimního a zimního ovoce.
Probíhá sběr kaštanů, jeřabin, šípků, trnek, bezinek. Připravujeme jámy pro
výsadbu ovocných stromů a zajišťujeme sadební materiál. Připravujeme se
k podzimnímu výlovu rybníků.
ZÁŘÍ Z POHLEDU VČELAŘE
Aktivita
včel pomalu klesá. Kvete pouze svazenka a plochy na biopásy a zelené
hnojení, kde svazenka může být doplněna o hořčici. Matka klade již jen
málo vajíček. Trubci jsou vyháněni z úlu, protože jejich úloha už není
potřebná. Oplodnění matky a udržování teploty v úle pro včelí plod už
není zapotřebí. Trubci se tak pro včely, tedy pro matku a dělnice, stávají
neatraktivní, protože sají zásoby na zimu. Proto jsou z úlu vyháněni.
Trubci se nijak nemůžou bránit, protože, i když jsou větší, tak nemají
žihadlo. Venku zkřehnou a uhynou již při teplotě nižší než 10 °C. Příští
rok matka zaklade neoplozená vajíčka do rozšířených trubčích buněk, aby své
funkce mohli plnit i další rok. Včelaři v této době vyměňují matky,
které si v tomto roce vychovali. Podle zápisku, které si dělají
a označení matky na těle se pozná její věk. V úle se nechává 2-3
roky, i když se může dožít až 5 let, ale její aktivita kladení
s věkem klesá. Toto období pro výměnu matky je ideální, protože je
o ní menší zájem, jelikož neklade a tak si změny včely v úle
příliš nevšímají. Pracovní postup výměny matky spočívá v nalezení staré
označené matky, kontrole barvy označení podle roku, kdy se vylíhla. Nová matka
se vloží přes „přidávací klícku“, která je uzavřena medocukrovým těstem, což je
tuhá hmota medu s cukrem, která se umístí do prázdného otvoru klícky.
Včely postupně hmotu uvolňují a ukládají si ji do buněk. Včelstvo si
postupně zvykají na pach matky a přejímají ji za svou. V tomto období
lze také spojovat mladé oddělky se starým včelstvem. Vznikne tak dvoumatečné
včelstvo, které ale netrvá dlouho. Včely si totiž vyberou mladou matku na
zimování a starou vypudí.
Co dalšího se děje v honitbách?
V první polovině září:
- 1.9. začíná lov kachny divoké, jelence běloocasého, srn
a srnčat
- odlétá čáp černý, včelojed lesní a bukač velký
- dozrávají poslední ostružiny, bezinky a žaludy
- v lesích probíhá asanace stromů napadených kůrovcem
V druhé polovině září:
- začíná jelení říje
- 16.9.
Světový den „Ukliďme svět“
- dozrávají bukvice
-
odlétá jiřička obecná, linduška lesní, kukačka obecná a vlaštovky
- 22.9. Evropský den bez aut
- 28.9. vrcholí jelení říje
- na polích se seje ozimá pšenice, žito a tritikale
LIDOVÉ pranostiky na září
z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české
lidové slovesné kultuře:
Zářijový
déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
Divoké
husy na odletu - konec i babímu létu.
Na
svatého Václava, každá pláňka dozrává.
Co
srpen nedovařil, září nedosmaží.
Ozve-li
se v září hrom - bude v zimě zavát každý strom.
Divoké
husy na odletu - konec i babímu létu.
Další informace ohledně myslivosti lze získat:
Ing. Jiří Šilha
pověřený pracovník pro styk s médii
Českomoravská myslivecká jednota
Jungmannova 25, 115 25 Praha 1
mobil: 604 953 043
e-mail: jiri.silha(at)centrum.cz