KVĚTEN
Květnová příroda se zelená svěžími barvami
a láká k procházkám, přitom je nutné v honitbách udržovat klid.
Březí srny jsou v pokročilém stádiu gravidity, koncem května již budou
klást mláďata, mají proto omezenou pohyblivost. Proto je na místě dodržovat
zákaz volného pohybu psů a bezohledných motorkářů a čtyřkolkářů
v honitbách. Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má
rezavý odstín. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby
z nepravidelných okrajů pozemků zvláště v blízkosti lesa vytvořili
biopásy pro zvěř. Na česká pole se vrátila velká mechanizace, silné kolové
traktory, širokozáběrové stroje na zpracování půdy, což velmi omezuje výskyt
drobné zvěře. Na polích jsou prováděny postřiky proti zaplevelení, chorobám
a škůdcům plodin v kombinaci s minerálními hnojivy. Lesníci
kontrolují nálet kůrovců do lapáků, pravidelně rovněž sledují feromonové lapače.
Myslivečtí hospodáři hodnotí provedení oprav posedů a krmelců. Ve dnech
24. až 30. května probíhá 15. mezinárodní výstava myslivosti Natura Viva
v Lysé nad Labem, spojená s 3. mezinárodní výstavou trofejí ulovené
zvěře, na které může odborná i neodborná veřejnost posoudit kvalitu lovené
zvěře v jednotlivých regionech a honitbách. Výstava je spojena
s přehlídkou uměleckých děl a řemeslných výrobků pro myslivost rybářství
a včelařství. Návštěvníky láká i bohatý doprovodný program. Květen je
pro myslivce časem obeznání kvality mladých srnců, od 16. května začne jejich
průběrný lov.
ČIŠTĚNÍ KRMELCŮ A ZÁSYPŮ
V květnu
myslivci dokončují čištění krmelců a krmelišť. Zbytky starého krmiva
a okolní povrch půdy obsahuje zárodky parazitů, proto je po mechanické očistě
vhodné okolí desinfikovat páleným vápnem či jiným prostředkem. Dalším způsobem
je přemístění krmelce o několik metrů mimo původní stanoviště.
KONTROLA TECHNICKÉHO STAVU KRMELCŮ, POSEDŮ
A KAZATELEN
Myslivecký hospodář kontroluje opravy krmelců a posedů
a jejich vzhled. Myslivecká zařízení jsou součástí krajiny, a proto
je nutné dbát na jejich zakomponování do krajiny a jejich bezpečnost.
Umístění posedu musí být přizpůsobeno přírodním podmínkám, nejlépe
v blízkosti stromů a keřů, aby myslivec svým příchodem nerušil zvěř.
Vysoké kazatelny v otevřené krajině v polích nejsou pravými klenoty
krajiny. Na stavbu všech mysliveckých zařízení je nutno používat především dřevo,
(tyčovinu nebo prkna). Kutilské využití netradičních či odpadních materiálů by
nemělo ujít pozornosti mysliveckého hospodáře, který musí důsledně dbát na
jejich odstranění. Dodržování mysliveckých tradic a etiky, ale také stav,
funkčnost, bezpečnost a estetika mysliveckých zařízení je vizitkou
uživatele honitby.
Životnost
těchto zařízení, jako každých jiných dřevěných konstrukcí, je omezena
a stará nepoužívaná je nutno raději zbourat, zejména při porušení statiky
protože se mohou stát nebezpečná nejenom pro myslivce při lovu, ale i pro
návštěvníky přírody, kteří rovněž často posedy využívají pro pozorování přírody.
Pokud myslivci začnou budovat zařízení nová, ať již jde o krmelce nebo
posedy či kazatelny, musí dbát o jejich estetický vzhled, protože tyto
objekty se stávají součástí přírody a jsou vizitkou svého tvůrce. Je samozřejmostí,
že umístnění nového zařízení je nejprve projednáno s majitelem pozemku.
Práva vlastníků pozemků jsou garantována novým Zákonem o myslivosti
a musí být respektována.
PŘÍPRAVA ODCHOVEN BAŽANTŮ
V bažantnicích
probíhá příprava líhní a dalších zařízení a krmiv pro odchov bažantů.
Průběh počasí má stále větší výkyvy, a proto je nutno zajistit dobré
podmínky pro odchov a následné vypouštění do honiteb. Nejlepším způsobem
odchovu jsou metody pod kvočnou, která vštěpí bažantíkům chování, které jim
umožní přežití ve volné přírodě.
KLADENÍ MLÁĎAT
A DODRŽOVÁNÍ KLIDU V HONITBÁCH
Srnčí
zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý odstín. Podle
rychlosti přebarvování lze hodnotit i zdravotní stav jedinců. Koncem května
začíná spárkatá zvěř klást mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, hnízdí
bažanti. Na tichých procházkách přírodou lze spatřit bachyně s malými
selátky. To vše znamená hodně starostí a práce nejen pro mysliveckého
hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době,
měla být v honitbě skoro každý den a upozorňovat veřejnost, že
bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř
velmi škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí
bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi dále ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým
se při častějším opouštění hnízda snižuje líhnivost snůšky či hnízdo zcela
opouštějí.
Pokud
někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej
ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od
tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud
bychom se mláďat dotýkali, můžeme ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho
matka již nemusí přijmout.
NAPAJEDLA SLOUŽÍ NEJENOM ZVĚŘI
Stále
důležitější roli hrají umělá napajedla, jako zdroj pitné vody pro zvěř. Voda je
jedním z limitujících faktorů návratu drobné zvěře do přírody a díky
odvodňování zemědělské půdy v 70. a 80. letech se nyní projevuje její
častý nedostatek.
NEPŮVODNÍ ŠELMY
V současnosti
rapidně narůstá početnost lišek, kun a invazivních druhů šelem (norek,
psík mývalovitý, mýval,….) a proto se myslivci musí soustředit i na
regulaci početnosti těchto šelem včetně těch nepůvodních. Díky aktivitě
ekologických aktivistů však z zákona mohou tyto nepůvodní šelmy lovit
pouze myslivečtí hospodáři a členové myslivecké stráže. Díky této hloupé
chybě narůstá početnost invazivních druhů šelem, které likvidují drobnou zvěř
a snůšky na zemi hnízdících ptáků.
KRMNÁ POLÍČKA
Krmná
políčka (biopásy) pro zvěř se již zelenají a budou koncem května zvěři
poskytovat pastvu. Zemědělci mohou využívat podpory na zakládání biopásů pro zvěř.
Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby věnovali pro tyto účely zejména
nepravidelné okraje pozemků zvláště v blízkosti lesa.
Nepravidelné
okraje velkých pozemků nejsou vhodné pro intenzivní pěstování zrnin, jsou
obtížně využitelné pro velkou mechanizaci a navíc na nich dochází ke
zvýšeným škodám od zvěře. Je proto lépe tyto plochy rovnou vyčlenit pro zvěř
a zajistit osetí vhodnými plodinami. Pro zemědělce to navíc přináší efekt
snížených škod na porostech.
PLOCHY GMO KUKUŘICE ROSTOU. JAKÝ MAJÍ VLIV NA
ZVĚŘ?
V roce
2009 se opět rozšířila plocha osetá GMO kukuřicí na více než 5 % plochy
oseté kukuřicí. Hlavním důvodem jsou narůstající škody zavíječem kukuřičným,
jehož larvy vyžírají stonek a palice kukuřice, čímž rostliny ztrácí
stabilitu, poléhají a jsou více napadány plísněmi, které zanechávají
v rostlinách jedovaté mykotoxiny, což způsobují zejména houby rodu fusarium
a aspergilus. Co je z pohledu ochrany přírody důležité,
GMO kukuřici odolnou vůči zavíječi není nutno ošetřovat insekticidy, což je
z pohledu ochrany přírody přínosné, insekticidy působí i na necílové
organismy včetně hmyzu, zvěře i ostatních živočichů. Mnoho škod, které
jsou na polích přisuzovány zvěří je způsobeno škůdci, kteří jsou obtížně
kontrolováni, tedy i zavíječem a zvěři jsou tyto škody přisouzeny,
protože jsou na rozdíl od poškození škůdci vymahatelné. Protesty ekologických
aktivistů mnohdy vycházejí z neznalosti problematiky ochrany rostlin,
a jejich hlavní motivací je zviditelnění svých aktivit bez odborných
argumentů.
PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE
Myslivecký
hospodář vede průběžně evidenci o ulovené zvěři, o rozdělení zvěřiny
a o vydaných plombách a lístcích o původu zvěře
a podává pravidelně hlášení o probíhajícím lovu na tiskopisu Mysl/8
Státní správě myslivosti. Z předběžných výsledků letošního jara vyplývá,
že byly zaznamenány nižší škody na porostech divokými prasaty a jejich počet
se již nezvyšuje. Díky teplé zimě se však bude zvyšovat plodnost bachyň
s lze předpokládat vyšší počty selat.
Květnem
začíná také lovecká sezóna. Od 16. 5. se myslivci zaměří na lov srnců I. věkové
třídy. Předmětem lovu jsou pouze slabí „paličkáři“. Počet lovených kusů je
stanoven individuálně pro každou honitbu na základě jarního sčítání zvěře.
V honitbách s intenzivní dopravou je počet lovených kusů snížen
o ztráty na silnicích, které mnohdy převyšují plánovaný odlov. Nejsou
výjimkou honitby, ve kterých se díky vysokým ztrátám na silnicích
a železnicích neloví srnčí zvěř vůbec. Myslivečtí hospodáři musí proto
citlivě určovat počet kusů k lovu. Ulovené kusy, které vykazují příznaky
onemocnění, či jsou nadměrně vyhublé, zejména v oblasti páteře
a zadních běhů (končetin), musí myslivec nechat prohlédnout veterinárním
lékařem. Všechna zvěřina před uvedením na trh je pod přísným veterinárním
dozorem. Díky tomuto dohledu je možné exportovat do zemí EU.
ZLATÁ SRNČÍ TROFEJ - VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽ PRO DĚTI
A MLÁDEŽ
V měsíci
květnu probíhají okresní kola dětské vědomostní soutěže o „Zlatou srnčí
trofej“. Jedná se o vědomostní soutěž v několika kategoriích pro děti
a mládež na ZŠ, ve kterých mohou uplatnit a rozvinout své znalosti
o přírodě, přírodních dějích, ochraně přírody, zvěři a myslivosti. Děti
se učí poznávat jednotlivé druhy bylin, stromů, keřů, ptáků, hmyzu a zvěře.
Ti nejlepší pak postupují do celorepublikového kola soutěže, které probíhá během
letních prázdnin.
Práce v lese
v květnu
V lesním
semenářství probíhá sběr semen osiky a jilmu. Podle odkvětu lez
odhadnout úrodu semen dubu, buku, javoru, jasanu, smrku, jedle
a douglasky. Je prováděna stratifikace semen lípy. Ve školkách se
vysévá semeno osiky a jilmu. Pokračuje zastínění záhonů s vysetým
semenem. Začíná pletí a kypření osetých záhonů nebo je použito
selektivních herbicidů. Je nutno zajistit ochranu proti pozdním mrazům
a škůdcům. Ve vyšších polohách je dokončováno zalesňování, při sázení jen
chránit sazenice proti okusů. Dále je třeba po výsadbě naplánovat vyžínání či
použití herbicidů. Vlhká místa jsou odvodňována příkopy. V ochraně lesa
končí odkorňování lapáků na lýkohuby. Kontrolovat je nutno vývoj nalétlých
lapáků lýkožroutem smrkovým a dle potřeby jsou káceny lapáky pro sesterské
pokolení. Při příznivých klimatických podmínkách pro vývoj lýkožrouta smrkového
začíná asanace kůrovcových lapáků za současného kácení nových lapáků. Důsledně
je nutno vyhledávat stromy nalétlé lýkožroutem smrkovým nastojato a případní
ohniska je nutno likvidovat. V případě rozšíření nad práh škodlivosti je
nutno zasáhnout proti pilatce smrkové v rojení a ve stadiu mladých
housenic. Končí kontrola lepování a v případě potřeby probíhá zásah
proti housenkám mnišky a ploskohřbetky, při rašení dubů je nutno zasahnout
proti housenkám obaleče dubového. Kontrola směřuje i k výsadbě smrků
a borovic, kde je kontrolován výskyt klikoroha, který může způsobit velké
škody okusem kůry mladých stromků. V suchých obdobích je nutno zajistit
protipožární ochranu. Ve výrobě dříví je ukončena dodávka rychlokazných
listnatých výřezů (buk, habr, bříza, olše, javor).
V přidružené
výrobě po odkvětu postřikujeme ovocné stromy znovu proti strupovitosti
a monilióze. Proti savému hmyzu postřikujeme systémovými insekticidy. Včelstva
překládáme postupně do medníků a připravujeme se na rojové období.
Vkládáme stavební rámky. Připravujeme včelstva na kočování za akátovou snůškou.
Přikrmujeme kapry a pstruhy. Na pstruhových tocích odchytáváme nežádoucí
ryby.
Co dalšího se děje v honitbách?
V první polovině května:
- přilétá křepelka,
ťuhýk obecný a rorýs
- hnízdí
například koroptev polní, bažant obecný, polák velký, tetřev hlušec, tetřívek
obecný, jeřábek lesní, poštolka obecná
- kvete buk
lesní, modřín
- probíhají
první lety chroustů
- na polích
probíhá kvalitativní přihnojování potravinářských pšenic dusíkatými hnojivy,
obiloviny jsou ošetřovány fungicidy proti houbovým chorobám a insekticidy
proti mšicím a kohoutkovi, dále je prováděno herbicidní ošetření jarních
obilovin, brambor, kukuřic a slunečnic
- včelaři
vytáčí po odvíčkování rámků první květový med
V druhé polovině května:
- začíná
kvést smrk ztepilý
- hnízdí jiřička
obecná, lelek lesní, krahujec obecný, bekasína otavní, mnoho druhů ptáků vyvádí
mláďata
- kvete dub
lesní, akát, jírovec maďal
- koncem května
začíná kladení srnčat, kvete dub letní
- na polích
probíhají proorávky brambor a jsou dokončována pesticidní ošetření později
setých plodin
- v čerstvých
výsadbách jehličnanů je prováděna insekticidní ochrana proti klikorohu borovému
- lesníci
kácejí lapáky na odchyt lýkožrouta smrkového a dále jsou rozmístěny
feromonové lapače pro monitoring letu lýkožrouta smrkového
2. 5.
Mezinárodní den ptačího zpěvu
3. 5. Den
slunce
15. 5.
Mezinárodní den rodiny
21. 5. Světový
den kulturní rozmanitosti
24. 5.
Evropský den parků
25. 5. Den
Afriky
31. 5. Den
otevírání studánek
LIDOVÉ pranostiky na březen
z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov
a myslivost v české lidové slovesné kultuře:
Filipa Jakuba mráz - to obilí plný klas.
O svatém Mamertu zima už šla k čertu.
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy
veta.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je
jejich kuchařka.
Svatí Servác, Pankrác a Bonifác, ledoví bratři,
přinesou chladna jak se patří.
Žofie vína upije. Svatá Žofie políčka často zalije.
Na svatého Marka schová se v žitě vranka, na
svatého Jana schová se v žitě vrána.
Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude,
potom mi pověz.
Studený máj - v stodole ráj. V máji aby
ani pastýřova hůl neoschla.
Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček
- poroste chlebíček.
Když máj vláhy nedá, červen se jí předá.
Může-li se na začátku května schovat vrána
v žitě, lze očekávat dobrou žeň.
Suchý květen, suchý rok
Další informace ohledně myslivosti
lze získat:
Ing. Jiří Šilha
pověřený pracovník pro styk s médii
Českomoravská myslivecká jednota
Jungmannova 25, 115 25 Praha 1
mobil: 604 953 043, 724 336 184
e-mail: jiri.silha@centrum.cz