ČERVENEC
V přírodě pozorujeme rychlý růst mláďat spárkaté
zvěře, které postupně přivykají krom sání mateřského mléka na příjem rostlinné
potravy. Červenec je časem žní. Pole poskytující pro zvěř dostatek klidových
a potravních možností se rázem po přejezdu kombajnu a podmítače mění
na potravní poušť, bez zdroje potravy, bez krytu i vody pro zvěř.
V červenci probíhá srnčí říje. Na tichých procházkách přírodou můžeme
pozorovat teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Silný
srnec srdnatě hájí svoje teritorium a vytrvale vyhání slabší srnce.
V průběhu říje se zvyšuje migrační aktivita srnčí zvěře, upozornění je
nutno adresovat zvláště řidičům, kteří by měli být na silnicích obezřetní
zvláště v lesních úsecích. Pokud chceme z prázdninových procházek
odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí
přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost ke zvěři.
SUŠENÍ SENA, LETNINY
Počátkem července kontrolují myslivci
kvalitu uskladněného sena. Většina skladů musí být z 2/3 naplněná, protože
druhá seč luk už nebývá výnosná. V červenci obrůstají louky po senoseči,
probíhá druhá sklizeň vojtěšky. Kvalitně usušené a uskladněné seno je
základem přikrmování zvěře v zimě. V průběhu sušení není možné připustit
zmoknutí sena, protože dochází ke snížení kvality a zaplísnění. Plísně
vytvářejí zdroj mykotoxinů, které mají negativní vliv na metabolizmus zvěře.
Zajištění dostatečného množství kvalitního sena pro zimní přikrmování je pro
myslivce nutnost. Seno lze nahrazovat kvalitní senáží, uchovanou nejlépe
v balících obalených krycí fólií. Nekvalitní krmivo značně snižuje efekt
přikrmování zvěře v období nouze. V červenci myslivci suší letninu.
Za letninu se považují sušené letorosty listnáčů, keřů, ostružiní a maliní,
které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté zvěře jako doplněk potravy
s vysokým obsahem tříslovin, což napomáhá snižování škod na lesních
porostech.
OCHRANA MLÁĎAT
Samice spárkaté zvěře vodí svá mláďata,
jsou vidět se druhé vrhy zajíců a třetí honcování, bažanti, koroptve,
křepelky vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak
toulaví psi, kočky, krkavcovití i dravá zvěř. V červenci probíhá
hlavní turistická sezóna, a proto se myslivci musí věnovat ochraně mláďat.
Hlavní úlohu má myslivecký hospodář a myslivecká stráž, a ti by se
měli pohybovat v honitbě každý den. Veřejnost by měla být citlivě
upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je
v tomto období pro zvěř škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky.
Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Potulující se psi
a kočky decimují kuřata, která bažantí slepice či koroptve nemůže proti
těmto šelmám ubránit. Upozorňovat v terénu na tyto skutečnosti má na
starosti myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Myslivecká stráž či
hospodář volně pobíhající psy štvoucí zvěř sice může zastřelit, ale to žádný
jen tak nedovolí. Celou věc se nejprve snaží řešit domluvou, nejprve upozorní
majitele a snaží se mu vysvětlit důsledky tohoto chování. Snaží se proto
slušnou, osvětovou formou podpořenou odborným argumentem návštěvníkům lesa
vysvětlit, jak se mají v přírodě správně chovat. Jde přeci jenom
o sousedské vztahy, které jsou stále respektovány.
Je nutné rovněž upozornit veřejnost, že pokud nalezne
opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nejlépe ponechat mládě na
původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa,
aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním
odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto
směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto
bychom se k mláďatům zvěře měli chovat poněkud obezřetněji.
SRNČÍ ŘÍJE
K hlavním událostem v druhé
polovině července patří srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své
teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy,
jako je hrabánkování a strouhání. Na přítomnost soka i člověka
reagují silným bekavým zvukem, se kterým můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv
v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu,
okamžitě ho vyžene za hranice svého území. V této souvislosti je nutno
upozornit řidiče, že v tomto období je zvýšená aktivita srnčí zvěře
a zvyšuje se možnost nenadálého vběhnutí zvěře do vozovky. Řidiči jedoucí
vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na
místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště
v lesních úsecích a v místech, kde je silnice lemovaná keři či
vysokou travou.
LOVIT SE MUSÍ BEZPEČNĚ
Červenec je dobou dovolených, a proto
musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené
viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes
i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších
místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl
zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního
ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub
silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, při které nedá
lidem spát a je nutné s tím počítat. Myslivci loví černou zvěř, která
se postupně stěhuje na žír do dozrávajících obilovin, kde může činit nemalé
škody. Přednostně se loví lončáci. V noci se zásadně neloví samotné kusy.
Je lépe lovit „z tlupy“. Jednak je lepší srovnání velikosti, měsíční
světlo totiž klame, a jednak jde o jistotu, že se opravdu jedná
o tlupu divočáků. Každou ránu je nutno důkladně zvážit, mnoha zbrklým
lovcům se rána mnohokrát nevyplatila! Při noční čekané je nutno si
s ostatními myslivci domluvit signály, např. baterkou nebo mobilem.
K posedu se ke kamarádovi přibližovat pouze se svítící baterkou. Je
povinností každého myslivce jakýmkoliv způsobem mít přehled o kolezích
v honitbě. Každý myslivec před vstupem do honitby upozorní mysliveckého
hospodáře, který lov koordinuje a má přehled, kdo a kde je
v honitbě a tedy může upozornit myslivce na přítomnost ostatních.
technaři a pytláctví
Lidem, kteří se
starají o krajinu, zůstává rozum stát nad možností pořádat hlučné
technoparty v přírodě. Technoparty jsou čirým projevem bezohlednosti člověka
k přírodě. U technařů bylo zaznamenáno minulosti zaznamenáno
pytláctví s odůvodněním, že chtěli vyzkoušet i jiný druh zábavy.
PRÁCE MYSLIVECKÉHO
HOSPODÁŘE
Myslivecký hospodář vede záznam
o hospodaření v honitbě, evidenci o ulovené zvěři,
o vydaných plombách a podává hlášení dle dispozic státní správy
myslivosti. Myslivecký hospodář pokračuje ve spolupráci se zemědělci na
vyhánění zvěře z polí před sečením pícnin, aby nedocházelo ke zbytečným
ztrátám na zvěři. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce
o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci zajistit projití porostů
a vyhnání zvěře. Stále zůstává velmi účinnou metodou zabránění škod na
zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivcem s pomocí
lovecky upotřebitelného psa. Lovecky upotřebitelný pes navíc dokáže bez
problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která pak myslivec dopraví
zabalené v chomáči trávy do bezpečí. Tímto způsobem lze zachránit
i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika
zničila. Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře myslivci zahájit
sklizeň a to vždy od středu směrem k okrajům louky. Plašiče jsou sice
povinnou výbavou sklízečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není ze
strany zemědělců dodržována.
práce v lese V
v červenci
V semenářství odhadujeme
úrodu semen jedle, borovice, vejmutovky, limby, douglasky, jeřábu a olše.
Kontrolujeme zdravotní stav semen břízy před sběrem. Ve
školkách systematicky plejeme a kypříme,
popřípadě chemicky zasahujeme proti plevelům. Zaoráváme meliorační směsky
a lupinu v květu jako zelené hnojení. Připravujeme záhony
k výsevu břízy. Přehazujeme a ošetřujeme komposty (zaplevelené komposty
zbavujeme plevele herbicidy). Sčítáme semenáčky a sazenice ve školkách.
Stříkáme borové a modřínové sazenice proti sypavce. V pěstebních
pracech pokračujeme v ošetřování a ochraně
kultur okopáváním sazenic, ožínáním buřeně nebo jejím chemickým ničením.
Začínáme s přípravou půdy pro podzimní zalesňování mechanicky, nebo pro
jarní zalesňování chemicky. Pokračujeme v ošetřování topolových výsadeb
a zajišťujeme plochy pro výsadby topolů v příštím roce. Podle plánu
pokračujeme v prořezávkách a probírkách porostů. V ochraně
lesa pokračujeme ve zpracování a asanaci
dozrávajících lapáku a ve vyhledávání a zpracování stromů napadených
kůrovci nastojato. Začínáme s kontrolou rojení mnišky, v borových
porostech s kontrolou rojení bourovce borového, v dubinách
s kontrolou bekyně velkohlavé, s kontrolou zámotku smrkových pilatek
v půdě a s kontrolou vajíček obaleče dubového na větvičkách.
Chemicky zasahujeme proti ploskohřbetce smrkové ve stadiu nejmladších housenic
a začínáme popřípadě s chem. zásahem proti píďalce tmavoskvrnáči. Nebezpečí
požárů - zintenzivňujeme protipožární ochranu. Ve výrobě
dříví plynule přibližujeme a odvážíme hmotu
z předmýtních a nahodilých těžeb. Hmotu atraktivní pro kůrovce
asanujeme. Zajišťujeme opravy cest. V přidružené výrobě dokončujeme
sklizeň sena a sklizené plochy ihned povrchově ošetřujeme vláčením.
Není-li sucho, přihnojujeme průmyslovými hnojivy. Připravujeme se na žně.
Sklízíme třešně. Podpíráme zatížené větve jabloní a hrušní. Rozvoj
včelstva vrcholí. Vyrovnáváme včelstva na stejnou sílu. Děláme smetence,
oddělky a vyměňujeme matky. Nepřipouštíme mezery v plodování.
Zajistíme si zásobní plásty. V rybnících vysekáváme tvrdé porosty (rákos,
sítiny, puškvorec).
Co
dalšího se děje v honitbách?
V první polovině července:
- dokvétají lípy - pro včelaře končí
sezóna květových medů
- po starších i mladší jeleni
vytloukají paroží, daňkům teprve paroží dorůstá
- z obilních lánů jsou slyšet
křepelky
- na hnízdech čápů bílých již mláďata
stojí a dají se dobře počítat
- dozrávají maliny a ostružiny
V druhé polovině července:
- začíná
srnčí říje
- probíhá chrutí jezevců
a kaňkování kun
- po vyhnízdění se mláďata ptáků
začínají potulovat po krajině
LIDOVÉ pranostiky na
červenEC
z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov
a myslivost v české lidové slovesné kultuře:
Vysoký let a silný šum letek havranů je předzvěstí větrného
počasí. Když vítr honí v kolečku - nehoň ty myslivečku. Honí-li vítr
v krajině, nelov myslivče v té hodině. Měsíc v liščí čapce,
večerní červánky, ty značí pěkný čas, příští den myslivec jde na lov zas. Ranní
červánky vítr značí, zmokneš myslivče do niti. Když vrány stojíce pohlížejí
v určitou stranu a jsou k ní obráceny, nastane změna počasí od
té strany. Slétají-li se havrani ve shluky, bude přelom počasí. Křik lysek znamená
zhoršení počasí. Začne-li pes trávu žrát, kňučet a běhat ještě, dočkáme se
deště. Zajíc se kryje a nevybíhá ven z pekáče, má-li se počasí
zhoršit - když vbíhá ven, bude hezky. Skolí-li liška v zeleném lese, déšť
nám to brzo přinese.
Jsou-li dnové psí
pošmourní aneb jestli začátek jich neveselý, obávati se moru a nakažení;
pakli jest ten jistý čas pěkný a nebe jasné, znamená zdravý rok. (psí dni 22.7.-24.8.).
SRPEN
V srpnu se na polích pokračuje sklizeň obilnin. Zvěři
i dalším volně žijícím živočichům se ve velmi krátké době změní potravní
a krytové podmínky. Po přejezdu kombajnu se pole poskytující dříve
dostatek klidových a potravních možností rázem mění na potravní poušť, bez
zdroje pastvy, krytu i vody pro zvěř. Po žních je nutno začít
s přikrmováním spárkaté přežvýkavé zvěře, protože ta má v tomto
období přizpůsobený trávicí systém pro trávení zrnin. Letošní sklizeň obilnin
bude dobrá a zadiny pro zvěř bude dostatek. Důležitá je však kontrola
kvality zadiny. V žádném případě nesmí bít obilí vlhké a zaplísněné,
protože to pak obsahuje i nebezpečné mykotoxiny, které zvěři následně
způsobí závažné zdravotní problémy. Na tichých procházkách přírodou můžeme
ještě začátkem srpna pozorovat končící srnčí říji, teritoriální chování srnců
a jejich vzájemné potyčky. Po ukončení srnčí říje začíná lov silnějších
trofejových srnců. Od 1. 8. začíná doba lovu zvěře vysoké, mufloní, jelena
siky, dospělé zvěře černé nebo holuba hřivnáče. Od 16. 8. pak dále zvěře daňčí,
siky Dybovského a všech našich husí. U jmenovaných druhů spárkaté
zvěře se věnujeme průběrnému odstřelu samců I. věkové třídy a nevodících
samic. Černé zvěř se zdržuje v kukuřičných lánech. Okresní myslivecké
spolky ČMMJ pořádají zkoušky lovecké upotřebitelnosti pro lovecké psy. Myslivci
do přírody vypouštějí odchované bažanty a koroptve a dále provádějí
monitoring zdravotního stavu volně žijících ptáků, a případné odchylky či
úhyny okamžitě hlásí veterinářům. Při teplém počasí se často u divokých
kachen na zabahněných rybnících vyskytuje botulismus, který způsobuje hromadné
úhyny. Při suchém počasí musí myslivci doplňovat vodu do napajedel. Na časněji
sklizených polích probíhá orba a setí ozimé řepky. Srpen je dobou
dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při
lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen
s houbaři, ale i s turisty a cyklisty, se můžeme
v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době,
která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející
temnou houštinou za ranního rozbřesku i za večerního soumraku.
PRVNÍ ZRNO DO ZÁSYPŮ
Již v srpnu
začínají myslivci přikrmovat zvěř, protože jak tvrdí stará myslivecká zásada
„poslední snop z pole, první zrno do zásypů“. Tedy s přikrmováním
začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilní pole s malými
ztrátami, slámu rozdrtí, krátce na to následuje podmítka či orba. Pole se tak
z velmi úživného prostředí před žněmi rychle proměňuje na suchou potravní
poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy, vody a ani úkrytu.
V polních honitbách začínají proto myslivci s přikrmováním jak
bažantů, tak zajíců. Zejména tam, kde se pěstovaly velké plochy obilovin, řepky
a následně bylo pole podmítnuto, je nutné zajícům nabídnout seno
a podle možností i dužnatá krmiva, bažantům zasypat přiměřené
množství zadiny do zásypů. Vzhledem k letošní dobré sklizni obilnin bude
obilní zadiny dostatek. Důležitá je kontrola kvality. Zrno z polehlého
obilí může být vlhké a zaplísněné a obsahovat i nebezpečně
mykotoxiny. Ty pak mlhou způsobit zvěři vážné zdravotní komplikace od průjmů
počínaje, abortus a až celkovou ztrátu plodnosti. Kvalita zadiny
a způsob jejího uložení na suchých zastřešených místech musí být důsledně
kontrolována. Rozšiřuje se také umísťování napáječek do remízků, do kterých je
nutno pravidelně doplňovat vodu, zvláště za teplého počasí. Velmi pozitivní
roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. „biopásy“. To jsou části
pole, které jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice,
krmná kapusta, oves, …), která tvoří potravní doplněk k sousední
velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání
okolní velkoplošné zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na
„biopásu“. Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny
na tzv. „zelené hnojení“ (hořčici, svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit
i jako potrava i kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co
nejdříve zasety podzimní směsky. Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté
či speciální směsi plodin. Směsku bychom měli volit podle půdy
a stanoviště. Na loukách se sklízí otava (druhá seč), která je méně vhodná
pro přikrmování zvěře v zimním období, protože obsahuje méně vlákniny. Na
polích probíhá setí řepky ozimé. Ve vyšších polohách je dokončována sklizeň pozdních
odrůd pšenice, ječmene a žita. Porosty kukuřice po odkvětu ukončují růst
a začínají vytvářet palice. Probíhá sklizeň poloraných brambor
a máku.
PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE
Myslivecký hospodář vede záznam
o hospodaření v honitbě, evidenci o ulovené zvěři,
o vydaných plombách a podává hlášení dle dispozic státní správy
myslivosti. Pokračuje ve spolupráci se zemědělci na vyhánění zvěře z polí
před sklizní, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Uživatelé pozemků
by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci
zajistit projití porostů a vyhnání zvěře. Otavy na loukách sice nejsou tak
vysoké, zvláště při letošním suchém počasí, nicméně pojezdová rychlost žacích
strojů při sečení je tak vysoká, že přesto hrozí zvěři zranění i smrt.
Nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři je vyhánění zvěře z porostů
před sečením myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa
v kombinaci s pachovými či optickými plašiči. Sklízeče píce musí být
ze zákona vybaveny platičem zvěře, tato povinnost není ze strany zemědělců
dodržována.
v srpnu Probíhají
práce v lese
V semenářství sbíráme
semena břízy, jeřábu, lupiny vytrvalé a některých keřů. Odhadujeme úrodu
a připravujeme se na sběr ostatních druhů semen, hlavně jedle, douglasky,
vejmutovky a olše. Prohlédneme a opravíme trhačské nářadí. Ve
školkách vyséváme březové semeno. Podle potřeby
pokračujeme v pletí a kypření a v zaoráváni melioračních
směsek a lupiny v květu jako zelené hnojení. Při melioraci černým
úhorem plochy vláčíme a kultivátorujeme. Pokračujeme v postřiku
borových a modřínových sazenic. Přehazujeme komposty a ničíme
chemicky plevel na kompostech. V pěstebních pracech
pokračujeme v ošetřování a ochraně kultur, v přípravě půdy pro
podzimní a jarní zalesňování. Zraňujeme půdu pro přirozené zmlazení.
Pokračujeme v prořezávkách a probírkách porostů, ve vybraných
porostech uskutečňujeme suchý oklest. V ochraně lesa dokončujeme
zpracování lapáků se sesterským a druhým pokolením lýkožrouta smrkového.
Zpracováváme každý nalétlý strom kůrovcem ihned po jeho zjištění. Kontrolujeme
žír ploskohřbetky smrkové a po jeho ukončení začínáme s kontrolou
housenic v půdě. Pokračujeme v kontrole stavu pilatek v půdě,
rojení mnišky, rojení bekyně velkohlavé, rojení bourovce borového
a vajíček obaleče dubového na větvičkách. Pokračujeme v intenzívní
protipožární ochraně. Ve výrobě
dříví zajišťujeme opravy cest. V přidružené
výrobě dokončujeme sklizeň a výmlat obilnin. Po
sklizni ihned podmítáme a sejeme strniskové směsky, které můžeme použít
také jako zelené hnojení. Sejeme ozimé řepky, směsky a ječmeny.
V příznivých podmínkách začínáme se sekáním otavy. Je vhodná doba
k řezu meruněk, broskví, třešní a višní. Sklízíme letní ovoce.
Setřásáme a sbíráme červivé podzimní ovoce. Začíná podzimní prohlídka
včelstev. Zjišťujeme síly včelstev, zásob a jakost díla. Zužujeme plodiště
úměrně k síle včelstev. Je nutno zajistit dostatek pylu na zimu. Udržujeme
příliv čisté vody v pstruhových potocích. Vysekáváme zmlazené porosty.
Začíná prodej pstruhů na konzum.
Co
dalšího se děje v honitbách?
V první polovině srpna:
- končí srnčí říje
- probíhá kaňkování kun
- odlétá rorýs obecný
- dozrávají ostružiny
- na polích se dokončuje sklizeň obilnin,
dokvétá slunečnice, kukuřice začíná vytvářet palice, probíhá orba časněji
sklizených polí pro setí ozimé řepky
- včelaři vytáčejí kvalitnější tmavý
(lesní, medovicový) med
- rybníkáři intenzivně přikrmují ryby
v nádržích a rybnících
- v lesích jsou odstraňovány polomy
z letních vichřic
V druhé polovině srpna:
- odlétá ťuhýk obecný a čáp bílý
- na polích se seje řepka ozimá,
probíhá sklizeň slámy obilovin, podmítka či seťová orba pro ozimé obiloviny,
probíhá desikace porostů máku, probíhá sklizeň poloraných odrůd brambor
- na zaseté pole
řepkou se aplikují herbicidy
SrpnoVÉ pranostiky
(z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř,
lov
a myslivost v české lidové slovesné kultuře:
O sv. Bartoloměji zchladí jelen vodu.
Na sv. Bartoloměje jelen prvně zapěje.
Srpen začíná, co červenec končil.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Když
fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují
a trvalé počasí.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost
vosy.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových. Stětí sv. Jana, přestávají
již parna
Další informace ohledně myslivosti lze získat:
Ing. Jiří Šilha
pověřený pracovník pro styk s médii
Českomoravská myslivecká jednota
Jungmannova 25, 115 25 Praha 1
mobil: 604 953 043, 724 336 184
e-mail: jiri.silha(at)centrum.cz