ČERVEN
V červnu jsou sady
a louky plné mláďat spárkaté i drobné zvěře. Srny a laně kojí
mláďata. V polích se schovávají zajíčci z druhých vrhů. Bažantům
a koroptvím odrůstají kuřata. Bachyně vodí selata, přitom se vyhýbají
kontaktu s člověkem, při náhodném setkání však tvrdě hájí své potomstvo.
Myslivci po dohodě se zemědělci vyhánějí zvěř před sklizní pícnin
a zachraňují jí před jistou smrtí pod rychlými širokozáberovými
sklizňovými stroji. K tomu využívají lovecky upotřebitelných psů, kteří
dokáží nalézt čerstvě nakladená mláďata i hnízda na zemi hnízdících ptáků.
Většina žacích strojů není vybavena plašiči zvěře, které jsou ze zákona
povinnou výbavou. Nové žací stroje i traktory jsou tiché, proto je nutno
předcházet masakrům zvěře vyhnáním myslivci před sečením luk. Ohrožena jsou
zejména mláďata, která nemohou před rychle jedoucí mechanizací uniknout. Při
pobytu k přírodě se chovejme ohleduplně. Při objevení mláďat zvěře je
nutno se co nejrychleji vzdálit od místa nálezu. Pohlazení může přinést
zajíčkům, kolouškům i srnčatům smrt, protože je matka již nemusí přijmout.
Příroda je plná mláďat, což by si měli uvědomit i vyznavači adrenalinových
sportů, zejména motokrosaři a čtyřkolkáři, kteří bezohledně využívají
přírodu jako motokrosovou dráhu, zatímco morokrosové dráhy zejí prázdnotou.
Majitelé psů musí mít svého čtyřnohého kamaráda vždy na vodítku, což chrání
nejenom volně žijící zvířata, ale i samotného pejska před zaběhnutím či
zraněním. Červnová příroda štědře nabízí možnosti pro pozorování jejích krás.
Vstupujme proto do přírody tiše a s pokorou, abychom mohli odcházet
s poznáním, občerstveni její rozmanitostí. Kdo toto dokáže, je
v přírodě vítaným hostem.
ČERVEN JE MĚSÍCEM
MYSLIVOSTI, kladení mláďat a dodržování klidu v honitbách
Příroda je v tomto období plná mláďat, která si zaslouží
naši ochranu. To přináší hodně starostí nejen pro mysliveckého hospodáře, ale
i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být
v honitbě skoro každý den. Veřejnost by měla být citlivě upozorněna, že
bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období velmi
škodlivé. Kojícím matkám i mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí
zadávením, protože mají zhoršenou schopnost unikat. Psi a kočky ruší na
zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším vyrušování snižuje líhnivost vajec
či hnízda zcela opouštějí. Zároveň je nutné upozornit veřejnost, že pokud
někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, měl by ho
ponechat na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od
tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud
se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho
matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá
a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se
k mláďatům zvěře měli chovat obezřetně. Myslivci v tomto směru
vyvíjejí maximální aktivitu při informování veřejnosti. V obcích je
vyvěšován leták s názvem „Nesahejte na nás“, na kterém je vysvětleno proč
není vhodné se mláďat dotýkat či si je dokonce jako opuštěná odnášet domů.
Většina spárkaté zvěře klade mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, bažanti
vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi,
kočky, krkavcovití i dravá zvěř. U jelenů dochází k vyzrávání
paroží, daňkům teprve paroží roste. Srnci hájí své teritorium a pravidelně
obcházejí hranice svého teritoria a zanechávají pobytové stopy
(hrabánkování, strouhání stromků), aby zvýraznili svoji přítomnost. Na
přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem (připomínající
štěkání), který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud
zjistí srnec vetřelce ve svém teritoriu, okamžitě ho vyžene za hranice svého
území.
PRÁCE MYSLIVECKÉHO
HOSPODÁŘE
Myslivecký hospodář v každé honitbě by měl oslovit
uživatele zemědělských pozemků a domluvit s nimi spolupráci při
sklizni pícnin tak, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Pro
doplnění, současná sklizňová technika pro sklizeň píce využívá vyšší rychlosti
(10 až 30 km/h) a má poměrně velký záběr 2-9 m a je méně hlučná. Mnohdy navíc mechanizace sklízí
plochu od okrajů ke středu, což je špatně a nedává možnost zvěři častěji
se vyskytující na okrajích pozemku uniknout. Při kombinaci těchto faktorů zvěř
vyskytující se na sečené louce prakticky nemá šanci, aby se všechna bez úhony
dostala do bezpečí. Plašiče zvěře jsou sice povinnou výbavou sklízečů píce,
avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována. Proto zůstává
nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před
sečením přímo myslivci s pomocí lovecky upotřebitelných psů. Uživatelé
pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli
zajistit projití porostů a vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného
psa, který dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která
následně myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí. Tímto
způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak
sklizňová technika zničila. Protože po přemístění hnízda nemusí dojít k úspěšnému
obnovení hnízdění, je lépe vajíčka z nalezených hnízd umístnit do líhní
a kuřata následně odchovat a zpětně vypustit do honitby. Uživatel
pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře zahájit sklizeň a to vždy směrem
od středu k okrajům, aby zbylá zvěř měla šanci uniknout do bezpečí.
Myslivecký hospodář vede evidenci o ulovené zvěři, rozdělení zvěřiny
a o vydaných plombách. Podle dohody s pověřeným úřadem, státní
správou myslivosti, podává pravidelně hlášení o probíhajícím lovu na
tiskopisu Mysl/8.
PŘÍPRAVA KRMIV NA ZIMU
Probíhají
senoseče a uskladňování objemných krmiv na zimu. Kvalitně usušené
a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v zimě. Jak již
věděli staří hospodáři, se senosečí není dobré otálet a je nejlépe začít
ještě před květem trav. Takové seno je pak jemné, chutné a má i vyšší
obsah bílkovin. Toto období spadá do začátku června, kdy je poměrně nejisté
počasí. Před deštěm je nutno mokré seno kopit. Dešťová voda rychle vymývá
živiny a takové seno je pak nekvalitní, navíc může i rychle dojít
k zaplísnění. Dalším krmivem, které si myslivci vytvářejí nebo nakupují od
zemědělců je senáž. Senážování lze provádět buď s pomocí řezačky do
připravených senážních žlabů nebo slisováním do kulatých balíků
a následným obalením igelitovou fólií. Balíky jsou často vidět na okrajích
polí. Senážování je konzervace píce pomocí bakterií, které rychle v píci
vytvářejí kys. mléčnou a CO2 což znemožňuje rozvoj ostatních
mikroorganismů. Při senážování nevznikají takové ztráty, jako je tomu
u sušení sena, proto je tento způsob velmi vhodný, leč poněkud
nákladnější, než je tomu u sušení. Senáž či siláž, jako šťavnatá krmiva,
musí být základem přikrmování vysoké zvěře (jelen, muflon, daněk, sika)
v zimním období, v případě přikrmování pouze suchými krmivy (seno, obilí)
dochází k následnému loupání kůry stromů a častějším škodám na
lesních porostech, což je zbytečná chyba. Červen je také nejvhodnějším obdobím
pro přípravu letniny. Za letninu považujeme sušené letorosty listnáčů, keřů,
ostružiní a maliní, které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté
zvěře jako doplněk potravy s vysokým obsahem tříslovin, který napomáhá ke
snižování škod na lesních porostech.
KVALIFIKACE ŠKOD ZVĚŘÍ
V červnu se začínají posuzovat a kvantifikovat škody
zvěří na lesních porostech za uplynulý rok. Majitel lesa by měl vyčíslit škody
zvěří za uplynulý rok k 1. 7. Jak již je známo, výpočet škod na lesních
porostech se provádí podle vyhl. MZe č. 55/1999 Sb. Zákon předpokládá dohodu
obou stran. A dohoda začíná již při výpočtu a specifikaci škod - snad
jen na připomenutí. Škody zvěří se neřeší v tzv. kauzálním či příčinném
režimu náhrady škody. Tedy uživatel honitby neodpovídá za škody zvěří, ale jen
je povinen je hradit v plné výši a to jen tehdy, pokud
i poškozený učinil přiměřená opatření, aby škodám zabránil. Drtivá většina
případů zjištěných škod zvěří končí dohodou obou stran a úhradou škody ve
finanční nebo naturální formě. Zákon o myslivosti dává v tomto směru
dostatek pravomocí majitelům honebních pozemků, aby mohli škody uplatňovat
a domoci se adekvátní náhrady. V médiích je paradoxně často
prezentován opak. Je paradoxem, že naopak myslivci nemohou uplatňovat škody na
zvěři, které v některých případech převyšující celoroční lov
a v některých případech převyšují i škody způsobené zvěří.
LOV SRNCŮ MÁ PŘÍSN Á
PRAVIDLA
V červnu pokračuje doba lovu srnce. Myslivci by měli mít
již uloveny srnce I. věkové třídy a také nekvalitní srnce II. věkové
třídy, u kterých je z chovatelského hlediska nevhodné, aby se dostali
do říje. Myslivečtí hospodáři musí citlivě určovat počet kusů k lovu.
V některých honitbách byl lov této věkové kategorie vzhledem k velkým
ztrátám na silnicích a železnicích zcela zrušen. Je na zvážení každého
uživatele honitby jak nastaví a následně realizuje lov této zvěře
i ve vyšších věkových třídách. Kusy, které vykazují příznaky onemocnění,
či jsou nadměrně vyhublé, zejména v oblasti páteře a zadních běhů,
musí myslivec nechat prohlédnout veterinárním lékařem. To je důležité nejenom
z hlediska kvality zvěřiny, ale i z hlediska základního
monitoringu zdravotního stavu zvěře. V před uvedením na trh je pod přísným
veterinárním dozorem. Zpracovatelé zvěřiny jsou pod stálým veterinárním
dozorem. Tím je garantována kvalita zvěřiny, která se dostává do obchodů
a restaurací. Zvěřinu je pak možné exportovat do zemí EU.
ZLATÁ SRNČÍ TROFEJ
I v červnu
některé OMS ČMMJ pořádají okresní kola dětské vědomostní soutěže o „Zlatou
srnčí trofej“. Děti rozvíjejí své znalosti o přírodě a myslivostí
a se učí poznávat jednotlivé druhy bylin, stromů, keřů, ptáků, hmyzu
a zvěře. Ti nejlepší pak postupují do celorepublikového kola soutěže,
které probíhá během prázdnin.
Práce v lese
v červnu
V semenářství dokončujeme
sběr semen jilmu. Stratifikujeme semena habru a jasanu. Sledujeme odkvět
borovice, akátu a jeřábu. Ve školkařství dokončujeme výsev jilmu.
Podle potřeby pokračujeme ve stínění, pletí a kypření. Zakládáme nové
komposty. Chemicky zasahujeme proti houbovým chorobám a merii modřínové.
Pokračujeme v ošetřování topolů obrýváním a kypřením u řadových
výsadeb, celoplošnou kultivací u plošných výsadeb. V pěstebních
pracech podle plánu pokračujeme v prořezávkách a probírkách. V ochraně
lesa pokračujeme, v příznivých podmínkách dokončujeme zpracování
a asanaci lapáků na lýkožrouta smrkového. Důsledně vyhledáváme stromy
nalétlé kalamitními kůrovci nastojato a včasným zásahem likvidujeme tato
ohniska. Na trusnících kontrolujeme stav housenek a jiných škůdců
žeroucích v korunách. Začátkem měsíce v případech potřeby chemicky
zasahujeme při rojení proti ploskohřbetce smrkové. Kontrolujeme rojení
tmavoskvrnáče borového, obaleče dubového a na trusnících žír bourovce
borového. Pokračujeme v hubení klikoroha. Zvyšuje se nebezpečí požárů,
zajišťujeme proto protipožární ochranu. Ve výrobě dříví plynule
přibližujeme a odvážíme hmotu z předmýtních a nahodilých těžeb.
Hmotu atraktivní pro kůrovce asanujeme. Končíme zpracování průmyslové taxace
vyznačené těžby pro příští rok. V přidružené výrobě Pícniny
sklízíme podle období jejich vegetace. Nejvhodnější dobou kosení je u luk
a pastvin začátek květu převládajícího druhu kulturních trav,
u víceletých pícnin počátek květu červeného jetele a zákvět vojtěšky.
Ve včelařství se v tomto měsíci projeví výsledek předchozí práce. Jen silná
včelstva využijí snůšky. Dbáme, aby plodiště nebylo zaneseno medem na úkor
ploch pro plod. Připravíme vytáčení medu, odebereme jej a ošetřujeme.
Nutno zajistit mladé matky v rezervních včelstvech. Zajišťujeme výstavbu
díla vkládáním mezistěn. Opravujeme rybniční zařízení.
Co dalšího se děje v honitbách?
V první polovině června:
- začíná červen měsíc
myslivosti, den dětí
- líhnou se bažantíci, koroptve, kachňata, tetřevi, tetřívci, …
- srny ve vyšších polohách kladou srnčata, jelení laně kladou
kolouchy
- hnízdí ostříž lesní
- kvetou řeřáby, bez černý, jedlý kaštan
- daňkům roste paroží, jelenům dorůstá paroží
a starší jeleni začínají s vytloukáním
- brambory a cukrovka jsou ošetřovány proti houbovým chorobám
a škůdcům, v porostech kukuřice je sledován nálet zavíječe a při
překročení prahu škodlivosti jsou plošně aplikovány v kukuřicích
insekticidy, v ovocných sadech je opakovaně prováděná ochrana proti
škůdcům a chorobám
V druhé polovině června:
- začíná
páření medvědů
- hnízdí
žluva hajní, včelojed lesní, většina našich pěvců, podruhé hnízdí holub hřivnáč
- kvetou
lípy - pro včelaře tím končí pravá medonosná sezóna, po odkvětu lip začíná
období sběru medovicového (tmavého lesního) medu
-
v teplejších oblastech probíhá příprava na žně, dozrávají porosty ozimého
ječmene a řepky, jsou plánovány desikace porostů řepky, porosty brambor
jsou ošetřovány proti chorobám a škůdcům
LIDOVÉ pranostiky na červen
z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české
lidové slovesné kultuře:
Pláče-li červen a neoschne žitko,
v zajících, koroptvích budem mít řídko.
Když červen sluncem pohostí, úroda bude
v hojnosti. Hřímá-li v červnu, zvede se obilí. Chladný květen, červen
vlažný - je pro sýpky, sudy blažný. Červen studený - sedlák krčí rameny.
Pláče-li Medard i ječmen zapláče.
Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu.
O svatém Vítu půl zrna v žitu. Svatý Vít vymetá ovísek. Nesej na
svatého Víta, škoda žita. Svatý Vít káže síct, svatý Jan seče sám.
Do Jana Křtitele nechval ječmene. O Janu-li
kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká. Nekuká-li kukačka před sv. Janem, bude
neúrodný rok. Čím déle kukačka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.
Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! Netřeba
v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi. Na svatého
Antonína broušení kos započíná. Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude
mnoho myší, urodí se hodně hub. Když pes v břiše, v střevách má
kroucení, trávu jí, vyje, strojí skučení, řídko toho chyba bývá, že potom déšť
přicházívá.
Další informace ohledně myslivosti lze získat:
Ing. Jiří Šilha
pověřený pracovník pro styk s médii
Českomoravská myslivecká jednota
Jungmannova 25, 115 25 Praha 1
mobil: 604 953 043, 724 336 184
e-mail: jiri.silha(at)centrum.cz